Klášťov: Hora boha ohně

20. srpen 2006

Vrch Klášťov se tyčí uprostřed lesů Vizovické vrchoviny nedaleko obce Vysoké Pole. O zvláštních kamenech na jeho vrcholu se odedávna vypráví, že je tam donesl čert. Na jednom z nich je prý otisk čertova ramene, hlavy a dokonce i kopyta. Všímavější návštěvníci si vedle Čertova kamene na vrcholu kopce povšimnou i jiné zvláštnosti - kamenného valu.

Na severovýchodní straně vrchu je až tři metry vysoký. V ostatních úsecích má asi metrovou výšku a na jihovýchodě se ztrácí úplně. Jisté však je, že obkružuje trojúhelníkový areál o rozloze dvou hektarů. Uvnitř se nachází další, menší areál, jehož severní stranu tvoří přirozený skalní vrcholový hřbet s Čertovým kamenem. Na jeho jihovýchodní straně jsou pozůstatky uměle vytvořené kamenné terasy s prohlubní, která bývala dříve považována za cisternu. Dnes archeologové tuto hypotézu odmítají. Na terase se totiž nacházejí i další zahloubené objekty. Odhalit jejich tajemství a také vyřešit záhadu kamenné terasy a celého klášťovského ohrazení může jen důkladný archeologický výzkum.
Badatelé zatím v rámci orientačního průzkumu prošli celou plochu předpokládaného hradiště s detektorem kovů a vykopali několik zjišťovacích sond. Výsledky byly nečekané a doslova šokující. Na žádném jiném místě na jihovýchodě Moravy se nenašlo tolik železných předmětů z 9. století, tedy z období Velkomoravské říše, jako právě na Klášťově. Mnohé z nich jsou přitom unikátní i v republikovém měřítku. Soubor, čítající několik stovek artefaktů, obsahuje celou řadu vzácností - přepychové třmeny ze železa a stříbra, koňská udidla, kosy, hřivny, ostruhy, sekery, různá kování nebo klíče. Část nálezů se našla překrytá žernovem. Archeologové už začínají tušit, že na Klášťově nestálo jen tak nějaké obyčejné hradiště. Zaujala je i skutečnost, že Klášťov je z jižní strany lemován řadami slovanských pohřebních mohyl. Není podle nich vyloučeno, že na kopci u tzv. Čertova kamene bývalo kdysi významné kultovní místo. Možná tu byl uctíván slovanský bůh ohně, kterému lidé z okolí přinášeli železné předměty jako oběti - a to v době, kdy už se na Velké Moravě zabydlovalo křesťanství a stavěly kostely. Hypotézu bude samozřejmě nutné podepřít dalšími výzkumy a analýzou nálezů. Milovníci záhad si však už teď jistojistě mnou ruce. Pohanské obětiště u Čertových kamenů se přece nenachází každý den. I přesto, že podobných míst páchnoucích čertovinou je po naší vlasti jako naseto.

Frederik Velinský

Prameny:
http://www.vysokepole.cz
http://www.hornolidecsko.cz
Veronika Kapitánová: Archeologové našli dary pro boha ohně. MF Dnes, 16.8.2006.

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.