Klady a zápory větrných elektráren

9. srpen 2004

Sever Čech patří k oblastem těžce postiženým těžbou hnědého uhlí a činností tepelných elektráren. Zdá se, že často diskutované obnovitelné zdroje energie, by mohly tomuto regionu přinést úlevu. Vzhledem ke kopcovité krajině se jako nejvhodnější pro severní Čechy zdají být větrné elektrárny. Zkušenost s nimi mají už obyvatelé Jindřichovic pod Smrkem. K budování tzv. větrníků se nyní chystají i další obce. Na Liberecku je to například Vítkov u Chrastavy, v Ústeckém kraji by měly stožáry elektráren vyrůst na hřebenech Krušných hor. Větrný park se plánuje například u Chomutova.

Přestože se využívání větrné energie zdá být na rozdíl od tepelné téměř bezproblémové - větrníky nekouří, nazapáchají, nedrancují přírodu - začíná se na severu i proti nim zvedat odpor. Dokládají to slova Jindřicha Pecha ze sdružení Krušnohorský koprník z Dubí u Teplic:"My nejsme v zásadě proti obnovitelným zdrojům energie a tedy ani proti větrným elektrárnám. Nám pouze vadí, že by se Krušné hory, které se po dlouhcý letech obnovily, měly stát průmyslovou zónou. Nechť jsou větrné elektrárny tam, kde je skutečně chtějí. Krušné hory musí zůstat oblastí, která bude sloužit především turistům. A to je s věternými elektrárnami trochu v rozporu. Navíc každá vrtule musí mít příjezdovou cestu a trafostanici. Pokud hledáme obnovitelné zdroje energie v Krušných horách, pak by to měly být především fotovoltaické články, panely uložené na střechách domů. Ty by nikomu nevadily a nerušily by ani vzled krajiny." Jak dokládají slova Miloslava Pilaře z Vítkova u Chrastavy, nadšeni nad několik desítek vysokými sloupy v lesích neprojevují ani myslivci:"Než si zvěř na elektrárny zvykne, tak se jich bojí. A pokud by v této lokalitě bylo více větrných elektráren, tak se tu zvěř nebude vyskytovat vůbec."

K využívání větrné energie se obce ze severu inspirovaly především ve Spolkové republice Německo, kde se větrníky otáčejí na téměř každém kousku volné půdy. Němci si dokonce už pro oblasti, kde stojí jedna elektrárna vedle druhé, vymysleli speciální termín: Verspargeltes Land - zachřestovaná země. Pláně s desítkami větrníků totiž skutečně připomínají pole s touto tradiční německou plodinou. Ani tady nejsou větrné elektrárny bez výhrady přijímány. Potvrdil to Harry Meyer-Steinbrenner ze saského ministerstva životního prostředí:"Máme trochu problémy. Nesouhlas ale není zaměřen proti větrné energii jako takové, ale proti vlivům, které má na životní prostředí a na život obyvatel. Ti si většinou stěžují na hluk. Elektrárny ovlivňují i život některých živočichů, například netopýrů. Ti totiž nalétávají do listů elektráren a zabíjí je to. Pak dochází ke střetům mezi ochránci přírody a těmi, kdo větrníky plánují. Pak jsou tu ještě další aspekty, například elektromagnetické pole a vůbec spousta dalších otázek k zodpovězení. V podstatě ale není proti větrným elektrárnám žádná zásadní výhrada."

Naopak pro vlastníky elektráren to může být i docela dobrý byznys. Podle evropské směrnice, která mimochodem platí i u nás, se alternativní energie musí přednostně vykupovat a navíc je výkupní cena dvakrát až třikrát vyšší než u energie z tradičních zdrojů. Ačkoli se to s ohledem na plochy, které větrníky pokrývají nezdá, větrná energie představuje z celkové německé produkce jen šest až sedm procent. Jak dokládají slova Hagena Boettschera z elektrárenské společnosti Envia Mitteldeutsche energie AG, výrobci energie ale předpokládají do budoucna nárůst: "V Evropě bude velký nárůst větrné energie. Máme vypracované studie, podle kterých se jak počet tak výkon větrných elektráren zvýší dvakrát. Tyto nové větrné elektrárny ale budou pravděpodobně umístěny v moři, protože na souši už mnoho místa nezbývá. V Německu jsme už dostali ke konečného bodu pro stavbu větrných elektráren ve vnitrozemí. Ještě ale nejsme tak daleko, abychom se mohli začít angažovat v budování elektráren v Severním nebo Baltském moři. Mořské větrníky by měly být obrovské. Každá o výkonu 5 MW. Je tu ale stále mnoho nevyřešených aspektů - slaná voda, vodní doprava. Nevíme například, co se stane, když se loď dostane do větrného parku." Otázka větrných elektráren v moři naštěstí není problémem pro Českou republiku. Přesto ale sporných bodů zbývá kolem větrníků dost a dost. I když podle odborníků patří budoucnost ve využívání alternativních zdrojů energie spalování biomasy.

Spustit audio