Kde vládl Odysseus

Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru
Nejstarší obří černá díra může astronomům pomoct pochopit temné období vesmíru

Britský spisovatel Robert Bittlestone tvrdí, že se mu podařilo zjistit, kde ležela Ithaka, ostrovní země v níž kraloval řecký hrdina Odysseus a jejíž hledání bylo dosud marné. Vtip je prý v tom, že ostrov už není ostrovem. (Planetárium 41/2005)

Od dob, kdy Schliemann objevil Tróju, se ví, že eposy slepého řeckého pěvce Homéra mají nepochybně své pravdivé jádro, vycházející ze skutečných událostí. Milovníci Illiady i Odysseje se právě proto dodnes snaží tu a tam ztotožnit místa, popisovaná Homérem, se současnými zeměpisnými reáliemi. Legendy spojují Odysseovo ithacké království většinou s ostrovem Itháki v Jónském moři. Ten se však nachází jinde, než by podle Homéra ve skutečnosti měl být. Také se na něj vůbec nehodí Homérův popis. Jak prohlašuje Robert Bittlestone, takové místo leží úplně jinde - západně od dnešního ostrova Itháki; svou pozornost obrátil k ostrovu Kefallinia a jeho poloostrovu Paliki. Právě tento poloostrov by podle něj mohl být dlouho hledanou Odysseovou Ithakou. Jak Bittlestone tvrdí, stačí projdete-li se po Paliki s výtiskem Odyssey v ruce a hned najdete nějakých 60 či 70 podrobností, odpovídajících topografickému popisu bájné Ithaky. S jednou výjimkou - Odysseova Ithaka má ležet na ostrově a nikoliv na poloostrově. Tuto záhadu však prý lze snadno vysvětlit. Dnešní poloostrov Paliki byl podle Bittlestona původně ostrovem, odděleným od Kefallinie úzkým průlivem, který se v průběhu věků zanesl nánosy po sesuvech skalních masivů. Víc by měly prokázat odborné expertizy.
Nejprve bude nutné zjistit, kdy přesně došlo ke skalním sesuvům a zda se úroveň původního podloží nacházela nad nebo pod hladinou moře. V případě, že by se podařilo prokázat existenci dávného průlivu a "správné" stáří sesuvů, měly by přijít na řadu vykopávky, které pomohou nalézt pohřešovaný Odysseův palác i jeho město, míní spisovatel Robert Bittlestone. O své hypotéze sepsal více než šestisetstránkovou publikaci a přesvědčil o ní hned dva nejmenované vědce - historika z Cambridge a geologa z Edinburghu. Bittlestonova teorie má ovšem jednu dost zásadní slabinu - věda dosud nepřinesla ani jediný přesvědčivý důkaz o tom, že ithacký král Odysseus skutečně existoval a že není jen bájným hrdinou. Naděje však umírá poslední a není pochyb o tom, že všichni Odysseovi fandové se budou teorie Roberta Bittlestona držet jako tonoucí pověstného stébla. Jak je to stéblo pevné, to ukáže budoucnost.

Frederik Velinský

Pramen:
Zpráva ČTK ze dne 29. září 2005.

Pravidelná rubrika Napínavé bádání se vysílá obvykle v rámci každého druhého Planetária v měsíci.
Starší texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.