Kde tedy všichni jsou?

Právě tuto naléhavou otázku dal anglický fyzik Stephen Webb do titulu své úspěšné knihy, která nedávno vyšla česky v nakladatelství Paseka. Zabývá se tzv. Fermiho paradoxem a problémem mimozemského života.
Enrico Fermi byl vynikající italský fyzik, který před fašisty emigroval do Spojených států a podílel se tam na jaderném výzkumu. V létě roku 1950 pobýval v Národní laboratoři v Los Alamos a vyrazil si s kolegy na oběd. Zpočátku si povídali o tehdy "žhavé" záhadě létajících talířů a existenci mimozemšťanů, pak přešli na všední témata; Fermi však zřejmě v duchu o problému dumal dál. Položil si otázku, kolik asi je pokročilých komunikujících mimozemských civilizací v naší Galaxii. Vyšlo mu obrovské číslo. A proto nahlas vyřkl svou otázku: "Kde tedy všichni jsou?" Jinými slovy: Kde se skrývají všichni ti mimozemšťané? Jak to, že jsme až dosud neobjevili žádné projevy inteligentního života ve vesmíru kolem nás, přestože ho tak dlouho zkoumáme? Nikdo se s námi dosud nepokoušel komunikovat, nikdo nás nenavštívil. Proč? Právě tomuto problému se říká Fermiho paradox. I když byl zformulován před 58 lety, stále jsme se jeho řešení nepřiblížili ani o krůček.
Stephen Webb do své knihy shromáždil 49 nejčastěji uvažovaných a nebo zvlášť zajímavých řešení Fermiho paradoxu nejrůznějšího kalibru a podrobil je důkladné kritice. Tato řešení se dají rozdělit do tří skupin. Část z nich předpokládá, že vlastně žádný Fermiho paradox neexistuje - mimozemšťané tu jsou a nebo tu byli; ať už někde na Zemi nebo v blízkém vesmíru. Příznivce podobných teorií je nutné předem upozornit, že tyto hypotézy nepovažuje Stephen Webb za příliš pravděpodobné a má pro to své důvody. Druhá skupina řešení, vysvětlujících Fermiho paradox, je nejpočetnější a podle Webba také nejpopulárnější mezi profesionálními vědci. Říká, že mimozemšťané sice existují, ale nám se zatím z nějakého důvodu nepodařilo nalézt pro to důkaz. Třetí skupina řešení je pro lidstvo asi nejméně přijatelná - podle nich jsme jedinou inteligentní civilizací v Galaxii a možná i v celém vesmíru. Do této skupiny řešení patří i to poslední, padesáté, jehož autorem je sám Stephen Webb. Nepopírá, že by ve vesmíru mohl existovat život; je však podle něj vrcholně nepravděpodobné, že by se ještě někdy někde mohl zopakovat tak dlouhý řetězec víceméně náhodných, ale přesto nezbytných šťastných okolností, které nakonec vedly ke vzniku inteligentní civilizace na naší modré planetě.
Jsme sami. Takové je podle Stephena Webba nejpravděpodobnější řešení Fermiho paradoxu. Možná se vám nelíbí. V takovém případě si přečtěte Webbovu knihu, posuďte shromážděné argumenty a zkuste přijít na něco lepšího!

John Webb: Kde tedy všichni jsou? Fermiho paradox a problém mimozemského života. Praha a Litomyšl: Paseka, 2007. ISBN 978-80-7185-877-5