Kameny, vyhozené z moře

26. říjen 2008

Ve vnitrozemí ostrova Tongatapu v tichomořském souostroví Tonga stojí řada obřích korálových bloků, které tam z geologického hlediska nemají co pohledávat. Není divu, že vzbudily pozornost vědců.

Ostrov Tongatapu nevznikl jako produkt neúnavné činnosti korálů - je vulkanického původu. Stojí-li na takovém podloží korálové balvany, z nichž mnohé dosahují velikosti domu, je to pochopitelně krajně podezřelé. Zvlášť pokud jich je tolik. Řada kamenných bloků na Tongatapu je dlouhá přibližně tři kilometry, mnohé z nich leží až 400 metrů od pobřeží; a to pouze na západní straně ostrova. Místní legenda vypráví, že pocházejí z moře. Na břeh je prý vyhodil bůh Maui, aby zahnal obrovského lidožravého ptáka. Vědci nedávno zjistili, že tato zkazka skutečně obsahuje ono pověstné zrnko pravdy...
Kameny zkoumal tým amerického badatele Hornbacha z Geofyzikálního ústavu při Texaské univerzitě. Proč se o ně zajímali právě geofyzikové? Mají totiž v popisu práce výzkum zemětřesení, sopečných erupcí a souvisejících doprovodných jevů, jako jsou třeba tsunami. Energie vody, soustředěná do této obří vlny, dokáže ledacos. Proč by nemohla pohnout i tak velkými bloky korálových skal?
Vědci spustili na mořské dno u ostrova Tongatapu své přístroje a hledali důkazy. Zjistili, že korálový materiál skalisek na ostrově je shodný s útesy, které ostrov obklopují. Právě z nich byly balvany vyrvány a vyvrženy na břeh. Jejich stáří určili odborníci přibližně na 120 tisíc let; různé okolnosti však nasvědčují tomu, že na souši se nacházejí velmi krátce. Na kamenech leží jen tenká vrstvička zeminy a u jejich paty se nenašly skoro žádné vápenaté zbytky, které by tam určitě nechyběly, kdyby byly korálové skály dlouhodobě vystaveny povětrnostním vlivům. Eroze je však dosud příliš neobrousila. Podle radiometrického měření se korálové balvany na pobřeží ocitly někdy během posledních deseti tisíc let. Jsou to patrně největší kamenné bloky na světě, které přemístila tsunami. Musela mít opravdu gigantické rozměry a výšku minimálně několika desítek metrů. Jaká strašlivá katastrofa jí asi zdvihla? Bylo to snad nějaké mohutné zemětřesení?
Na mořském dně přibližně 30 kilometrů od Tongatapu se táhne řetěz podmořských sopek; právě jim se odborníci rozhodli přičíst rozhodující podíl na katastrofě, která z povrchu plochého ostrova musela smést úplně všechno - živé i neživé. Dávná báje by mohla být ohlasem této události. Hornbach a jeho lidé zdůrazňují, že podobných míst s podezřelými skalisky na pobřeží a nepříliš vzdálenými podmořskými sopkami se na světě nachází celá řada. Nemělo by se proto zapomínat, říkají vědci, že tsunami nemusí být jen produktem zemětřesení, ale i sopečné činnosti; čistě z preventivních důvodů. Obyvatelé ohrožených oblastí totiž mnohdy vůbec netuší, co na ně v moři číhá. I přesto, že důkazy o ničivé síle vln mají přímo u nosu.

Pramen:
Zpráva ČTK/El Mundo z 8. října 2008

Starší texty, uveřejněné v nepravidelné rubrice Napínavé bádání najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.

autor: frv
Spustit audio