Johanna von Herzogenberg

To číslo popisné jedna patří do Sychrova na Liberecku – tedy tamnímu zámku – a onou rodačkou je žena, která ze všeho nejčastěji vystupovala pod jménem Johanna von Herzogenberg. Podíváte-li se ale do jejího křestního listu, najdete tam kromě data narození 23. června 1921 také mezi jménem a příjmením dalších sedm křestních jmen, které jsou jakýmsi malým evropským dějepisem – vždyť její rodiče pocházeli ze dvou starých bretaňských rodů, které našly v českých zemích útočiště před Napoleonem, navíc mezi její předky patřili i příslušníci starého českého šlechtického rodu Czerninů.
Ze sychrovského zámku pocházela Johanina matka Berta Rohanová. Ale zámek patřil prarodičům, rodiče malé Johanny byli v podstatě bez majetku a sídlem rodiny se tak stala starší vila se zahradnictvím v Brné u Ústí nad Labem, kterou dostali od bohatých příbuzných. Dodnes se tomu domku s věžičkou na břehu Labe říká zámeček a léta tu sídlí Okresní veterinární správa. Léta druhé světové války strávila mladá Johanna von Herzogenberg v Praze, kde studovala filozofii a dějiny umění. Po válce musela coby příslušnice poraženého národa drhnout v Praze ulice a čekat na vystěhování.
Většinu života pak prožila v Bavorku. Coby historička umění se stala významnou organizátorkou česko-německých kulturních projektů. Byla dlouholetou představitelkou Spolku Adalberta Stiftera a za podporu rozvoje česko-německých vztahů a za svoji kulturní práci získala řadu vyznamenání, v Německu například Spolkový kříž za zásluhy a Bavorský řád za zásluhy, v České republice jí byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád T.G.Masaryka. Papež Jan Pavel II. ji jmenoval za "činy smíření Němců s Čechy a Poláky" Dámou Silvestrova řádu. Zemřela letos v únoru v Mnichově.