Jarmila Glazarová – spisovatelka a zapálená komunistka z Malé Skály
Romány Jarmily Glazarové byly součástí povinné četby. Ačkoliv se v roce 1901 narodila na Malé Skále do rodiny správce feudálního panství barona Oppenheimera, stala se z ní nakonec zapálená komunistka.
Rodiče jí umřeli už v 15 letech. S mladší sestrou skončila v internátní škole ve Slezsku.
Brzy se provdala za lékaře. Pracovala jako telefonistka a písařka. 12letý šťastný život s manželem popsala v roce 1936 ve své první knize Roky v kruhu. Měla velký úspěch a Glazarová se vydala na cestu spisovatelky.
Následoval román Vlčí jáma, který byl později zfilmován. Potom romány Advent, Chudá přadlena a Zahradník Hejduk.
Ve svých prózách si Glazarová vyřizovala účty s bohatou měšťáckou společností. Vinila ji částečně za velmi těžký život, který se sestrou po smrti rodičů měly.
Po druhé světové válce se věnovala publicistice a přispívala do novin a časopisů. Působila také jako kulturní atašé na velvyslanectví v Moskvě.
V počátcích zinscenovaných politických procesů podporovala trest smrti pro Miladu Horákovou a podílela se na kampaních proti odsouzeným. V řadách KSČ zasedala dva roky v Národním shromáždění.
V roce 1959 byla jmenována Národní umělkyní. Na konci 60. let vyslovila nad svou stranickou angažovaností lítost.
Badatel Jan Bílek ji označil za bezradnou spisovatelku, která zaplatila za svou naivitu a zničila sebe samu. Jarmila Glazarová zemřela zapomenutá v Turnově v roce 1977.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
