Jak rotuje Saturn

Víme, že tato energie není věčná. Spotřebovává se působením okolních těles, řadou dalších procesů i vlastní hmotností planety. Důkazem budiž to, že se rotace Země zpomaluje - za posledních 400 miliónů let je rok kratší přibližně o 35 dní.
Pro vědce není příliš obtížné určit přesně rotační periodu kamenné, tedy pevné planety, jako např. Země, Merkuru či Marsu. Horší je to s obřími planetami, jejichž vnější vrstvy jsou plynné nebo kapalné. Jinak se totiž otáčí pevné jádro, jinou setrvačnost má povrch. Je to i případ obří planety Saturn. Počátkem 80. let minulého století měřily její rotaci sondy Voyager. Vědce nyní zajímalo, zda se rotační perioda Saturnu za posledních 20 let změnila. Odpověd měla poskytnout sonda Cassini na oběžné dráze kolem planety, která - stejně jako zmíněné sondy, registrovala rádiové záření Saturnu. Srovnání ukázalo, že se rotační perioda prodloužila o několik minut.
Přibrzdit tak zásadním způsobem tak velkou planetu za tak krátkou dobu je ovšem prakticky nemožné. Proto se vědci spíše přiklonili k názoru, že rádiové záření Saturnu nemusí být pevně svázané s rotací vnitřní části planety. Rozhodli se proto sledovat magnetické pole. Údaje z magnetometru na sondě Cassini shromažďovali téměř dva roky. Závěr jejich názor potvrdil: planeta Saturn se otočí kolem své rotační osy jednou za 10 hodin 47 minut a 6 sekund s chybou měření plus minus 40 sekund. V porovnání s údaji ze sond Voyager je tedy Saturn o osm minut pomalejší.

Miroslav Zimmer

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.