Jak barevné jsou planety kolem nás?
Víte, jaké barvy mají planety naší Sluneční soustavy? Dokud na ně člověk hleděl jen pouhýma očima, tedy bez pomoci dalekohledu, nevěděl o nich téměř nic.
Snad jen s výjimkou Marsu, který se nám odedávna jevil jako červený bod. Odtud jeho přezdívka „červená“ nebo „rudá planeta“. S vynálezem dalekohledu a zejména pak díky rozvoji kosmonautiky víme o barvách vesmíru a také planet mnohem víc. Skutečné barvy jsou dané složením planet a také tím, jak jejich atmosféra i povrch absorbují a odrážejí sluneční světlo. Mluvíme o barvách ve viditelné části spektra.
Mars, Venuše a Merkur
Začali jsme Marsem, jehož rudou barvu způsobuje vysoká koncentrace oxidu železitého na povrchu. Nemění ji ani atmosféra, která je ale velmi řídká a tenká. Bílé čepičky na pólech planety tvoří vodní led a zmrzlý oxid uhličitý, tedy vlastně suchý led.
Naopak Venuše má tak hustou a neprůhlednou atmosféru, že na její povrch nedohlédne ve viditelném světle žádný dalekohled ani žádná sonda. Z vesmíru vidíme jen žlutobílou masu vířících mraků tvořenou v horních vrstvách kyselinou sírovou, dole pak oxidem uhličitým a stopami vodních par a dusíku. Skleníkový efekt pod touto pokličkou doprovázený obrovským tlakem i vysokou teplotou připomíná peklo. Ale Venušin povrch, jak jej známe z kamer kosmických sond, je skalnatý a šedý.
Tvář Merkuru nekryje žádná atmosféra. Šedohnědý odstín mu dodávají horniny, které pokrývají jeho povrch. Vzhledem tato planeta připomíná náš Měsíc, snad ještě víc posetý krátery.
Jupiter, Saturn, Uran a Neptun
jsou tzv. plynní obři, v pořadí velikostí od největšího tak, jak je uvedeno. Jupiter připomíná stavbou malou hvězdu – tvoří jej převážně vodík a hélium. Planetu obklopují i ze Země viditelné pásy rudých, bílých, hnědých i žlutých oblaků, na jejichž vzniku se podílejí ledové krystaly a řada prvků v atmosféře.
Saturn je rovněž uhněten z vodíku a hélia, hnědožlutý odstín mu v atmosféře namíchávají čpavek, fosfan (hydrid fosforu – PH3), uhlovodíky a vodní páry. Z vodního ledu a kamenů jsou utkané proslulé prstence, jejichž barva závisí na hustotě a přítomnosti dalších materiálů. Do jisté míry odrážejí také barvu samotné planety.
Uran a Neptun, dvě nejchladnější planety, jsou si na první pohled podobné, včetně modravě tyrkysové barvy. Ačkoli jsou obě planety složeny převážně z vodíku a hélia, k jejich zabarvení stačí špetka metanu v atmosféře. Ten totiž absorbuje červené a odráží jen modré světlo.
Barevnou paletu planet Sluneční soustavy samozřejmě doplňuje planeta nám nejbližší, na níž žijeme. Říkáme jí „modrá“, i když je i zelená a hnědá – naše Země. Ale to by byla samostatná kapitola…
Související
-
V mracích Venuše mohou existovat pro nás neznámé formy života, míní vědci
Podmínky na sousední planetě Venuši jsou sice pro život velmi nehostinné, podle posledních objevů vědců však v mracích tohoto tělesa jisté formy života existovat mohou.
-
Saturn: Záhadná mezera mezi prstenci a měsíček Mimas
Takzvané Cassiniho dělení je nejspíš jen brázda, kterou v prstencích svým působením na dálku „vyorává“ malý Saturnův měsíc Mimas.
-
Je na Marsu kapalná voda? Útvar na jihu je možná spíše sopečná hornina a led
Pod ledem za jižním polárním kruhem Marsu možná není skryté jezero, ale sopečné horniny. Tvrdí to nová studie, která se snaží vyvrátit čtyři roky starou analýzu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
