Iapetus černý, Iapetus bílý

Tým odborníků z Cornellské univerzity ve Spojených státech zkoumal snímky pořízené sondou Cassini, která už pět a půl roku obíhá Saturn. Záhadu naznačil už při svém objevu tohoto měsíce před více než 350 lety astronom Giovanni Cassini. Teprve sonda, která nese jeho jméno, ji po staletích pomohla rozkrýt.
Astronomové tvrdí, že tmavý vzhled jedné polokoule měsíce Iapetus, pojmenované jako Cassini Regio způsobilo bombardování drobnými částicemi pocházejícími z dalšího měsíce Phoebe. Ten obíhá kolem Saturnu po vzdálenější dráze a v opačném směru než Iapetus.
Vyloučili zároveň jinou variantu, která byla ve hře už od dob jiných dvou kosmických průzkumníků, sond Voyager. Totiž že tmavý povrch je důsledkem vnitřní aktivity měsíce. Opírají se o nedávný objev obrovského prstence částic kolem planety Saturn, v okolí dráhy měsíce Phoebe, tedy o objev, který trojice vědců z Cornell University publikovala loni na podzim v časopise Nature. Právě tento prstenec je zdrojem tmavého prachu, který pokryl mj. i jednu, původně velmi světlou polokouli měsíce Iapetus. Snímky ukazují, že z jeho tmavého povrchu vystupují tu a tam malé bílé krátery, vzniklé dopadem meteoritů. Přechod z tmavé na světlou polokouli přitom není plynulý, na fotografiích je patrná oblast různorodě pokrytá světlými a tmavými skvrnami. Astronomové tvrdí to, co už dříve popsali v časopise Science - že tmavé části měsíce se vlivem slunečního záření více zahřívají, led pod prachem se vypařuje a vytváří strakatý vzhled povrchu této části měsíce Iapetus, píše se i na webových stránkách Cornellské university.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.