Hrádek u Trhových Svin: Božiště Doudlebů?

Nedaleko vsi Hrádku u Trhových Svin, jihovýchodně od Českých Budějovic, se v lese nachází zvláštní kruhovitý útvar z uspořádaných kamenů. Vypadá jako jakési jeviště, do půlkruhu obklopené žulovými balvany, v jehož čele se tyčí velký monolit. "Božiště" u Hrádku bylo objeveno na samém konci 19. století jistým F. M. Čapkem, který o něm ještě ve 30. letech století následujícího vydal tiskem obsáhlé pojednání. Seskupení balvanů od Hrádku považoval za jakési kultovní a sněmovní středisko slovanského kmene Doudlebů. Nadšenci, zkoumající "božiště", objevili dokonce na jednom z kamenů vyrytá písmena. Nápis prý zněl: ILLYXX a byl popisován jako runový. Vysvětlit se ho, přes veškeré úsilí nikomu nepodařilo. Zmínka o runách však nejspíš způsobila, že bylo "božiště" u Hrádku kromě Doudlebů připisováno dokonce i Vikingům, kteří prý měli do Čech přijít po Dunaji. Proč ne, Čechy jsou přeci staroslavným pupkem Evropy.
Po válce pak byl pár desítek let klid. Až v letech devadesátých neuniklo "božiště" u Hrádku pozornosti současného psychotronika a neúnavného alternativního badatele Pavla Kozáka. Ten v jedné ze svých knih cituje etymologa Milze, který čte nápis na kameni jinak? Aby měl nápis nějaký smysl, je prý ho třeba číst obráceně, tedy odzadu. Pak se ještě musí podniknout pár chytrých a patřičně teoreticky podepřených tahů a výsledek zní - "kukule". Což je ovšem pro našince stejná záhada, jako ILLYXX. Nikoliv však pro Milze. Ten si vzpomene na staré slovanské slovo "kukle, kuchle", čili "kuchyňka" a vše je mu hned jasné: podobně přeci vznikl i další záhadný název Kuklvjet (dnes Kuklov). Tam se slovanská "kukle" spojila s keltským slovem "weid" - les. "Výsledkem je lesní kuchyňka, kterou bych neváhal chápat jako druidskou poustevnu - léčebnu, ztracenou v lesích," těší se z výsledku upřímně Pavel Kozák. A přidává ještě jeden výklad. Latinsky znamená "cuculla" kuklu nebo mnišskou kápi, což prý opět ukazuje na poustevníka.
Mrzuté ovšem je, že nápis lze číst i jinak. Mohlo by to být třeba XIINXUX, WIINKUX, WILLYYUX. Nebo KAKNUX, otočíte-li nápis vzhůru nohama. Nejvíc však to seskupení prasklin připomíná nějaký shluk římských číslic. Jak by se vám líbilo třeba XII/ LV/ XC/ IX? Tedy 12 - 55 - 90 - 9, což je dohromady 166.
Pavel Kozák na základě etymologického rozboru prasklin na kameni a psychotronických měření dochází k závěru, že tu opravdu bylo božiště, jakási lesní kuchyňka, a že zde sídlil druid. A aby toho nebylo málo, dodává, že toto "božiště" nedaleko Hrádku u Trhových Svin bylo před tisíci lety "uvedeno do funkce" - mimozemšťany. Nad takovým odhalením jistě zamrazí i leckterému mimořádně snivému romantikovi. Na "kukuli" je možná schopen věřit, ale na mimozemšťany?
I vědci však říkají, že toto kamenné seskupení není dílem lidských rukou. Celý tento nápadný kamenný útvar totiž vznikl zvětráváním žulových balvanů a záhadné runy jsou pouhými puklinami v kameni. Je sice možné, že na přirozených puklinách zapracovala ruka člověka a poněkud je prohloubila, ale jisté to není - a navíc k tomu mohlo dojít daleko později než v době druidů, Doudlebů a nebo Vikingů. Třeba až ve 20. století... Nakonec bych ještě rád dodal, že město Trhové Sviny chtělo ve 30. letech v rámci boje proti nezaměstnanosti iniciovat archeologický průzkum domnělého božiště. Nakonec však k němu bohužel nedošlo...
Kdy se tu bude kopat?
Možná nám to nenápadně napovídá sám kámen. Tou číslicí, 166. Jenže co znamená? Nevíte náhodou?

Frederik Velinský
Fotografie Karel Sklenář, z knihy Slepé uličky archeologie (publikováno s jeho laskavým svolením).

Pravidelná rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá v rámci každého čtvrtého Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU.