Geologové klepali kladívkem na Pravčickou bránu. Proběhl tam pravidelný výzkum

Přibližně každých čtrnáct dní geologové vyměřují pohyby brány a čas od času se zaměří i na jiná tajemství, které brána v sobě ukrývá. Většinou na ni ale poklepávají kladivem.

„Dlouhodobě zkoumáme ve spolupráci s národním parkem geomechanický stav Pravčické brány. Na trámec Pravčické brány umístíme sadu senzorů a potom pomocí kladívka, které budí takové lehké vibrace, sledujeme, jak rychle se ta vlna šíří Pravčickou branou. Z toho jsme schopni sestavit model,“ popisuje geofyzik Vojtěch Beneš.

Je to důležité z hlediska ochrany i z hlediska vědeckého. „Takových útvarů, jako je Pravčická brána moc není, takže tyto výzkumy se dělají proto, aby se vědělo, jak se Pravčická brána se vyvíjí a stárne,“ doplňuje.

U geologicko-seismického měření nemohl chybět ani geolog Národního parku České Švýcarsko Jakub Šafránek. „Chceme zjistit, jak Pravčická brána vypadá uvnitř, to je abychom nalezli, nebo si potvrdili už nalezené skryté pukliny a praskliny. Pravčická brána je totiž složená z bloků pískovce, kdy jeden blok tvoří trámec, další bloky pilíře a celé je to sestava, která pomocí tření a gravitace drží pohromadě,“ vysvětluje.

Pravčická brána je nejvíce zkoumaný skalní útvar na světě. Nikde jinde neprobíhají měření tak často.

Na vrchol brány turisté nesmějí chodit od roku 1982, aby se nepoškozovala. „Pravčická brána je ve zralém věku. Pokud bychom to převedli na lidský věk, mohli bychom říct, že je to čtyřicátnice,“ usmívá se Jakub Šafránek.

Ačkoli samotné měření bylo otázkou jednoho dne, jeho výsledky budou známé až za několik týdnů.