Franz Sitte

Jedním z těch, kteří to dokázali, byl i Franz Sitte. Narodil se roku 1896 v Hrádku nad Nisou. Studoval bohoslovecké gymnázium v Bohosudově a kněžský seminář v Litoměřicích. Coby kaplan se ocitl na faře v Bořislavi a zůstal tam 38 let. Farář Sitte byl sice německé národnosti, ale to nikdy nehrálo roli v tom, jak pečoval o své farníky. Nechal opravit tři kostely, několik kaplí postavil a šestnáct jich zrekonstruoval. Tři roky před začátkem druhé světové války vydal za vlastní peníze knížku Dějiny farní obce Bořislav a výtěžek dal na pořízení nových zvonů v bořislavském kostele. Právě druhé světová válka byla obdobím, kdy se charakter Franze Sitteho projevil naplno. Přes nacistické zákazy dál sloužil mše v češtině pro těch pár Čechů, kteří zůstali v okolí Bořislavi, připojené k Německu. Neuposlechl ani příkaz, aby z jednoho kostela odstranil obraz svatého Václava s horou Říp. A co víc, podporoval také spojenecké válečné zajatce, kteří byli do okolních obcí přiděleni na nucené práce. Dobrosrdečný, veselé povahy, štědrý a ochotný podporovat sociálně slabé – tak o něm hovořili jeho farníci. Pro zcela jasné antifašistické postoje nemusel Sitte odejít po válce do Německa. Jenže když přišla další totalita, ta komunistická, najednou začalo komusi na radnici v Bořislavi vadit, že pan farář je Němec a neumí česky. V roce 1958 začala Sitteho sledovat ústecká Státní bezpečnost. To už Sitte dopsal své velké vlastivědné dílo, knížku Na slunné straně Milešovky. Nejprve mu sice bylo povoleno navštívit sestru ve Spolkové republice Německo, ale 5. ledna byl na nádraží v Chebu zadržen – a to proto, že se údajně chystal propašovat do Německa rukopis knížky Na slunné straně Milešovky. Podle estébáků obsahovala špionážní údaje. Sitte byl obviněn z rozvracení republiky a špionáže a putoval do vazební věznice v Litoměřicích. Co se dělo tam, je dodnes nevysvětlenou záhadou. Každopádně 8. ledna 1960, přesně před 52 lety, byl Sitte nalezen ve své cele mrtvý – s podřezanýma rukama. Událost byla prohlášena za sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu při revizi případu po roce 1989 konstatoval, že řezy na rukou, tak jak byly provedeny, si nemohl Sitte způsobit sám. Sebevraždě ostatně nikdo nevěřil ani v roce 1960. A o špionážním charakteru knížky Na slunné straně Milešovky se můžete přesvědčit sami – nedávno vyšla tiskem..