Experimenty Karla Gottsteina od bednaflexů až ke kravskému oku a druhé putování po stopách jantaru

12. září 2022

Fotografický experimentátor Karel Gottstein v ústeckém muzeu (4:26) – Mléčná dráha versus galaxie v Andromedě (16:46) – Putování Jantarovou stezkou, 2. část (21:18)

V úvodním přehledu zajímavostí vám představíme dva nové minerály popsané z území naší republiky, zmíníme se o konci jednoho kaktusového giganta ze Sonorské pouště a také o dvou zajímavých objevech pozůstatků dávno vyhynulých živočichů – nejstaršího známého dinosaura z Afriky a velkého slona ze Středomoří; a popíšeme také problémy, se kterými se jednou budou muset vypořádat badatelé, kterým v přísně sterilní laboratoři „přistanou“ horninové vzorky z planety Marsu.

Od bednaflexů až ke kravskému oku

Experimentální fotoaparáty „bednaflexy“ Karla Gottsteina

Muzeum města Ústí nad Labem vystavuje aktuálně ve třech výstavních sálech originální fotografické přístroje, takzvané bednaflexy, které od konce 50. let minulého století konstruoval fotograf a experimentátor Karel Gottstein. Na výstavě jsou zároveň k vidění desítky snímků, které těmito neobvyklými aparáty pořídil, dobové vybavení temné komory, kde snímky vyvolával a spousta dalších zajímavých „gottsteinovských“ archiválií z muzejních depozitářů. O Karlu Gottsteinovi jsme si povídali s fotografem a kurátorem ústeckého muzea Jiřím Preclíkem.

Tmavá komora fotografa Karla Gottsteina na výstavě v Muzeu města Ústí nad Labem

Na výstavě v Muzeu města Ústí nad Labem je vystaveno všech osm bednaflexů fotografa Karla Gottsteina, které se nacházejí v muzejních sbírkách. Jsou to zřejmě jediné dochované exempláře bednaflexů vůbec. Kde by se mohly nacházet ostatní Gottsteinovy přístroje, není bohužel známo... Karel Gottstein prováděl i různé, někdy dost neobvyklé fotografické experimenty. Snažil se například fotografovat skrze kravské oko. Jak se mu to dařilo?

Jantarová stezka: Zbytky cest a jantar

Vyježděná cesta

Jaké základní principy kdysi ovlivňovaly průběh tras, využívaných například obchodníky? Cesta měla být co nejsušší a nejpřímější. Uzlovými body na trasách byla vhodná místa, kde se daly překonat vodoteče, potoky a řeky... Výzkum starých cest má v Evropě dlouhou tradici: badatelé na jih od Dunaje to měli – vzhledem k charakteru římských silnic – o dost jednodušší. I v našich podmínkách nicméně bylo možné staré cesty objevovat a zkoumat. Dnes je velkým pomocníkem LIDAR, který umožňuje výzkum terénu pomocí laserového paprsku; nevadí mu vegetace a vidí vše do nejmenšího detailu. Krajina se tak před námi postupně otvírá jako velká historická kniha. Co po starých cestách v současném terénu zbylo?

Cesta lesem

Našim průvodcem je stále archeolog Pavel Bolina, jeden z autorů publikace „Jantarová stezka“, vydané nedávno nakladatelstvím Academia. Před časem s kolegy napsal jinou knihu o starých cestách v krajině středních Čech. Jak vznikla myšlenka, aby další jejich společná kniha byla právě o Jantarové stezce? Co vůbec byla Jantarová stezka? Kde byly její počátky, odkud kam vedla a jak si ji máme představit? Jako jednu konkrétní trasu, po níž se vždy jezdilo – nebo to bylo trochu jinak?

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.