Dýně není vhodná jen pro chuť, ale i naše pro zdraví
Tentokrát se zaměříme na plodinu, která je u nás v posledních letech stále oblíbenější, a to je dýně. Jestli nepatříte mezi ty, kteří si je pěstují na zahrádce, pokuste se zalíbit někomu, kdo má nadúrodu a nějaký ten kus dýně z něj vymámit - prospějete tím svému zdraví!
Dýně si zaslouží mít pravidelné místo v jídelníčku, protože v nich téměř nenajdeme sacharidy a tuky a také mají velice nízký obsah sodíku, což jsou hlavní viníci onemocnění srdce a cév. Všechny druhy dýní tak můžeme považovat za zdatného pomocníka při snižování vysokého tlaku a při chorobách kardiovaskulárního systému.
Naopak v nich najdeme spoustu rozpustné vlákniny a vody, které v součinnosti s močopudnými a laxativními účinky velmi podporují shazování nadbytečných kil. V dýních najdeme také velké množství betakarotenu, vitamínu C, draslíku a vápníku. Nervové soustavě pak prospívá obsažený thiamin. A další z vitamínů řady B riboflavin, který pomáhá při štěpení tuků a cukrů, tu najdeme také.
Draslík v dýních obsažený vyplavuje z těla přebytečné soli, takže pomáhá zlepšovat revmatismus a dnu. Konzumace dýní napomáhá regeneraci jater, proto jsou dýně vhodnou součástí jídelníčku při jejich onemocnění. Zrovna tak by si měli dýni oblíbit pacienti s chorobami žaludku, protože vysoký obsah alkalizujících minerálních solí neutralizuje nadbytek žaludeční kyseliny a má ochranný účinek na žaludeční sliznici.
Využijte také dýňová semínka a listy!
Dýňová semínka opravdu nevyhazujte, ale usušte si je a čas od času si nějaké oloupejte a zobejte u televize místo brambůrků. Bude vám to velice k užitku, protože obsahují velké procento nenasycených mastných kyselin nezbytných pro tvorbu vitamínu D, ale i hormonů a buněk.
Ze semínek také získáte další látky, které v jiných potravinách najdete jen v malém množství - především selen, prospěšný při onemocnění močových cest a prostaty, a také železo a fosfor.
Pozor - krom toho, že samotné loupání semínek je velmi zklidňující činnost, tak jejich pojídání má na naši nervovou soustavu další blahodárný vliv. Semínka totiž obsahují aminokyselinu tryptofan, což je látka účinná proti depresím. Její účinnost se ovšem snižuje tepelnou úpravou, proto semínka nepražte ani nesušte na teple, ale raději konzumujte syrová.
Nezbavujte se ani dýňových listů - tak jako jsme už nedávno doporučovali obklady z listů zelných či bezových, i ty dýňové můžete rozklepané používat jako obklady na bolavé klouby.
Zázrak jménem dýňový olej
Na dýňový olej můžete často narazit v prodejnách zdravé výživy, na internetu, ale také v některých supermarketech. Je zajímavý už na první pohled - svojí zeleno-hnědou barvou připomíná olej motorový. Ale u barvy shoda končí. Dýňový olej nádherně voní, má jemnou oříškovou chuť a hlavně díky svému složení skvělé účinky na zdraví.
Vzhledem k tomu, že se za studena lisuje z dýňových semen, najdeme v něm blahodárný mix nenasycených mastných kyselin, vitamínů a minerálů, a také spoustu zinku prospěšného pro imunitní systém.
Unikátní je dýňový olej pro svůj obsah kukurbitinů a fytosterolů, což jsou hormonům podobné přírodní látky, které mají schopnost zabraňovat degenerativním procesům a zpomalovat stárnutí buněk. Díky svému specifickému složení působí dýňový olej jako skvělý životabudič a jsou mu připisovány skvělé výsledky při léčbě únavového syndromu.
Osvědčuje se také jako zdroj síly a potence, v některých krajích je dokonce užíván místo proslulé modré pilulky lásky. Dobře působí při potížích s prostatou a močovými cestami a pomáhá při ochraně jater, žlučníku a žaludku. Stačí ho občas přidávat za studena do pomazánek, těstovin a salátů. Používá se i zevně jako pleťový a tělový olej, protože napomáhá obnově poškozené kůže a zlepšuje stav pleti při ekzémech a akné.
A jedna zajímavost na závěr - pokud si dýňovým olejem potřísníte oblečení, neodstraňujte skvrny pracími prostředky, ale prostě umístěte textil na vzduch a na slunce. Za pár hodin skvrny samy zmizí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
