Čokoláda, čaj a káva aneb Ze zámoří do Čech
Historik lékařství a odborník na dějiny výživy Karel Černý sleduje historii tří kofeinových nápojů – čokolády, čaje a kávy – a jejich cestu ze zemí svého původu do šálků raně novověkých evropských konzumentů.
Když italský dobrodruh Girolamo Benzoni při svém pobytu v Nikaragui někdy po polovině 16. století nesehnal víno a vodu pít nechtěl, musel vzít zavděk kakaem. Moc mu ale nechutnalo – hodí se prý spíš pro prasata než pro lidi. Další Ital, Pietro della Valle, se na začátku 17. století podivoval, jak mohou Turci pít tak horký nápoj, jako je káva; možná si s ní sám spálil ret. O více než půlstoletí později pozoroval německý lékař Engelbert Kaemfer zcela fascinován složitý japonský čajový obřad – a mnohé si o něm zapsal.
To jsou ale jen příklady – s čokoládou, kávou i čajem se Evropané setkali už dříve. Jen většinou nevíme, kdy to bylo poprvé. Všechny tři zmíněné kofeinové nápoje byly v raném novověku, v čase zámořských objevů a „porcování světa“, pro Evropany exotickými kuriozitami. Po pár staletích komplikovaného názorového i chuťového vývoje je však přijali za své. O historii čokolády, čaje i kávy a jejich vítězném tažení do šálků evropských, ale i našich domácích konzumentů vypráví nová kniha historika lékařství a odborníka na dějiny výživy Karla Černého „Ze zámoří do Čech“, kterou letos vydalo nakladatelství Academia.
Kakaovníky, kávovníky i čajovníky nejprve navštívíte v jejich původní vlasti, tam kde rostou, abyste se dozvěděli, jaké bylo jejich místo v kultuře obyvatel oněch vzdálených krajů. Přečtete si nejstarší zprávy evropských cestovatelů o „velké kofeinové trojce“, dozvíte se, jak se tyto nápoje dostaly do Evropy a jak se tady šířily; a to až do poloviny 18. století. Dotknete se přitom dějin výživy, dozvíte se mnoho zajímavého z historie kuchařských knih, kaváren a čajoven, medicíny, náboženství nebo geografických objevů, které obecně představují zásadní rámec vyprávění. Není to tedy jen o čaji, kávě nebo kakau.
Text je plný pozoruhodných detailů. Znáte třeba nejstarší historii cukru? Slyšeli jste první český popis banánu? Nebo – co si o čaji zapsal Jan Amos Komenský? A víte, že nejstarší kávové zrnko u nás leželo od přelomu 16. a 17. století v klenebních zásypech pod podlahou Vladislavského sálu na Pražském hradě? Našel se tam i nejstarší evropský burák.
Autorův přístup se vyznačuje neobyčejnou pečlivostí, která jde až k primárním cizojazyčným a mnohdy obtížně dostupným pramenům – třeba jen proto, aby se zjistilo, že v nich žádná zmínka o kávě, čokoládě nebo čaji vlastně není, i když tam být měla… Také díky tomu Karel Černý ve své knize „Ze zámoří do Čech“ úspěšně vyvrací i mnohé po léta tradované mýty – a nepokrytě se tím baví. Přidejte se – a nebudete litovat!
Karel Černý: Ze zámoří do Čech : Čokoláda, čaj a káva v raném novověku. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3149-5.
Související
-
Čajovny jsou oázy klidu. Čaj je příležitostí k zastavení. Dejte si svůj šálek spolu s námi
Zavítejte s námi do příbytku hrnčíře i do útrob letité městské čajovny. Na dálku můžete okusit i atmosféru čajového altánů stojícího v těsné blízkosti Prachovských skal.
-
Káva, to je láska na celý život. 1. říjen oslavuje černý nápoj. Připravte si ho metodou „cold brew“
Mezinárodní den kávy vyhlásila na první říjnový den Mezinárodní organizace pro kávu, ICO. Tento den má sloužit k oslavě pití tohoto úžasného nápoje.
-
Proč se kakau říká nápoj bohů? Když se poprvé dostalo do Evropy, nikomu moc nechutnalo
Odkud se bere kakao a proč ho Aztékové považovali za dar od bohů? Michaela Bohačíková za touhle hnědou pochoutkou cestuje po celém světe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
