Čím nás vesmír orazítkoval?

S kosmickým materiálem se potkáváme prakticky neustále – meteoroidy, které neshoří v podobě meteorů, dopadnou na povrch Země jako meteority. Ty největší pak vytvoří impaktní kráter.

Zabiják dinosaurů a nejstarší ze srážek

Impaktní kráter Popigai na severu Sibiře|foto:Joshua Stevens, NASA Earth Observatory, CC0 1.0

Zřejmě nejznámější je Chicxulub na poloostrově Yucatán v Mexiku. Energie, kterou střet asteroidu s naší planetou vyvolal, musela prý být několikatisíckrát větší, než je ve všech současných jaderných zbrojních arsenálech. Vědci se domnívají, že srážka před přibližně 66 miliony lety a následná změna klimatu přispěla k masovému vymírání živočichů a rostlin na přelomu druhohor a třetihor. Kráter je dnes z větší části v moři.

Kráter Popigai je o 30 milionů let mladší, nachází se na Sibiři a ruští vědci tvrdí, že obsahuje obrovské množství diamantů. Zřejmě největší kráter ovšem vytvořil obří meteorit v Jihoafrické republice. Je známý jako Vredefort Dome a patří zároveň k nejstarším. Zemi zasáhl asi před 2 miliardami let; průměr kráteru odhadují vědci na více než 250 km, ale eroze místo proměnila, takže dnes vypadá jinak. Přesto se kráter v roce 2005 dostal na seznam UNESCO.

Vůbec nejstarším by měl být podle nejnovějších poznatků kráter Yarrabubba v západní Austrálii. Přesná radiometrická měření určila jeho stáří na 2,23 miliardy let. Je ovšem pravděpodobné, že Země čelila dalším ničivým dopadům ještě dříve – odpovídající stopy včetně materiálové struktury se však zatím nepodařilo dohledat.

Meteor Crater v Arizoně vznikl před 50 tisíci lety dopadem kosmického projektilu|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Kráter v poušti a náraz, který odtrhl Austrálii

Zatím nejmladším se jeví impakt Yilan v horské oblasti východní Číny. Objevu napomohly v červenci 2021 satelitní snímky. Jeho průměr je kolem 1850 metrů. Po prozkoumání sedimentů bylo stáří odhadnuto na 46–53 tisíce let. I tam ale hodně smazala stopy kráteru eroze. Z tohoto pohledu se jako nejzachovalejší jeví Meteor Crater (zvaný také Barringerův) v Arizoně. Není divu – leží uprostřed pouště.

Je potěšitelné, že k objevům v tomto oboru kosmické geologie přispěli před časem i čeští vědci z Astronomického ústavu AV ČR. Podařilo se jim potvrdit hypotézu, že v Antarktidě, v oblasti Wilkesovy země, je vůbec největší impaktní kráter na zeměkouli. Je pod ledem a má pokračování v jižní Austrálii. Pro zajímavost: jeho odhadovaný rozměr 550 km je o více než 50 km delší než naše republika. O existenci obřího kráteru ve Wilkesově zemi spekuloval už v roce 1962 americký geolog Paul Schmidt. Tajemství poodhalil o 44 let později geofyzik Ralph von Frese, který využil údajů z družice GRACE. 

Impaktní kráter Vredefort v Jihoafrické republice. Po dopadu planetky před dvěma miliardami let zůstala až do dnešních dnů viditelná struktura Vredefort Dome (vlevo dole)|foto:Lauren Dauphin, NASA Earth Observatory, CC0 1.0, ©

Čeští výzkumníci do této diskuse významným způsobem přispěli – díky novým, přesnějším údajům z topografie Antarktidy. Vtipně přitom navázali také na Freseovu domněnku, že úder planetky, která kráter vytvořila, způsobil na rozhraní prvohor a druhohor odtržení Antarktidy od Austrálie. Vzali tedy jako ve skládačce Antarktidu a Austrálii, přisunuli je k sobě a viděli, jak půlkruh kráteru pokračuje jižní Austrálií a v moři pod ní směrem až k Antarktidě. Inu, někdy i složité věci mohou mít docela jednoduchou tajenku.