Cesta k vodopádu Mojžíř a Blanskému vodopádu
V Ústeckém kraji najdete spoustu vodopádů – tentokrát se vypravíme k mojžířskému a blanskému na Ústecku.
Využijeme možnosti přiblížit se pohodlněji k cíli a necháme se odvézt z ústeckého Mírového náměstí trolejbusem – vystoupíme na zastávce Mojžíř sídliště. Tady začíná náš výlet.
Před posledním domem po pravé straně přejdeme po můstku přes potok a po několika metrech vstoupíme na širokou zpevněnou cestu, která záhy odbočuje vpravo a prudce stoupá lesní roklí s protékajícím ramenem Kamenného potoka.
Vodopád Mojžíř
Po pravé straně rokle vysoko nad námi je ukryta mezi stromy ostrá čedičová jehla Strážného, odkud je zajímavý výhled do labského údolí. V jeho blízkosti je zřícenina hradu Mojžíř.
Vodopád se nachází v mírné zátočině pod cestou, ve vzdálenosti asi 500 metrů od Mojžíře. S trochou opatrnosti se dá z cesty slézt až k jeho těsné blízkosti. Všechny ústecké vodopády mají podklad tvořený horninami sopečného původu – až na jednu výjimku, a tou je právě pískovcový vodopád Mojžíř.
Blanský vodopád
Stejnou cestou se vrátíme k zastávce MHD Mojžíř sídliště. Odtud se vydáme vzhůru ke starobylému kostelu sv. Šimona a Judy. Dále pokračuje ulicí Horní okolo několika dobře udržovaných hrázděných domů k místnímu hřbitovu.
Od hřbitova pokračuje cesta zahrádkářskou osadou až k lesu. Zde odbočuje vpravo vzhůru lesem – nejprve po jednom, poté po druhém břehu Blanského potoka až k vodopádu.
Na zpáteční cestě přejdeme v dolní části na pravý břeh potoka, kde po zřetelně viditelné pěšině dojdeme na louku nad neštěmickým sídlištěm Skalka. Z louky se nám otevře široký výhled do labského údolí s nádherným panoramatem kopců Českého středohoří po obou stranách Labe.
Sejdeme do sídliště, kterým po Peškově ulici dojdeme do cíle našeho dnešního putování za vodopády na zastávku MHD. Výlet není moc dlouhý, ujdeme přibližně čtyři kilometry, ale místy se více zadýcháme.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.