Černé díry prozradí jejich blízké okolí
Zná je snad každý, kdo se aspoň trochu zajímá o vesmír. Neviditelné, velmi hmotné objekty „požírající“ vše, včetně světla, protože z jejich gravitačního chřtánu není úniku.
Zní to jako z pohádky o strašlivém draku, ale i když jsou vznik a existence černých děr stále obestřeny tajemstvím, víme – a pozorováním ověřené fyzikální zákony to jasně dokazují, že černé díry existují. Jen v naší Galaxii jich může být nespočetně mnoho.
Na gravitačních vlnách
Černé díry vznikají gravitačním zhroucením masivních a supermasivních hvězd – od nich se odvíjí i jejich hmotnost. Z Einsteinovy teorie relativity vyplývá, že černá díra deformuje prostoročas, budí kolem sebe silné gravitační pole a spolu s účinky na hmotné prostředí i na světlo, které ohýbá, prozrazuje svou existenci. A nejen to. Pozemský detektor LIGO ve Spojených státech v roce 2015 vůbec poprvé zachytil gravitační vlny. Vyvolala je a vědcům vyzradila srážka dvou černých děr. Astrofyzikové Weiss, Barish a Thorne dostali za tento objev Nobelovu cenu za rok 2017.
Černé díry existují v centrech prakticky všech galaxií, lze říci, že hrají nezastupitelnou roli v jejich stabilitě. Jsou to především černé díry s obrovskou hmotností od stovek tisíc až po několik miliard hmotností našeho Slunce.
Klidní tuláci a neviditelní průvodci
Jiným typem jsou malé hvězdné černé díry – pozůstatky umírajících hvězd, jejichž hmota se smrštila do malého objemu. Skryté mezi hvězdnými systémy představují podle astronomů „klidné tuláky“, které prozradí až setkání s nějakou hvězdou. Končí obvykle jejím roztrháním a pohlcením – samozřejmě za příslušného „pyrotechnického“ efektu, tedy vzplanutí této hvězdy.
Černé díry ale nemusejí být jen záležitostí nám vzdáleného hlubokého vesmíru. Svědčí o tom objev jednoho takového objektu dá se říci skoro „za humny“. Nachází se v souhvězdí Dalekohledu, které lze pozorovat na jižní polokouli i pouhýma očima, ve vzdálenosti asi tisíc světelných let. Výzkum prokázal, že jedna z hvězd binárního – tedy dvojhvězdného systému, obíhá s periodou 40 dnů kolem neviditelného objektu, kterým nemůže být nic jiného než právě onen „klidný tulák“ – černá díra s hmotností nejméně čtyř Sluncí.
Související
-
V černé díry nevěřil ani Einstein. Nobelova cena míří k vědcům, kteří jejich existenci potvrdili
Černé díry jsou jedním z nejtemnějších tajemství vesmíru. Letošní laureáti přesvědčivými argumenty přispěli k potvrzení teorie o jejich existenci.
-
Einstein měl pravdu. Ukázalo to měření loňské fotografie černé díry
Fotografie černé díry, kterou jako vůbec první v historii pořídili vědci vloni, podporuje teorii obecné relativity Alberta Einsteina.
-
Vědci objevili černou díru nacházející se pouhých tisíc světelných let od Země
Astronomové tvrdí, že objevili černou díru vzdálenou pouhých 1 000 světelných let od Země. Byla nalezena v systému zvaném HR 6819, v souhvězdí Telescopium.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
