„Bulharsko v kostce“ aneb Průvodce pro české turisty
V posledních letech míří do Bulharska stále více Čechů, nejčastěji letadlem. Ale můžete to zkusit i autem. Z Prahy do Nesebru dorazíte za necelých 24 hodin. Jet autem se vyplatí, hlavně pokud nechcete strávit celou dovolenou na jednom místě, ale podívat se třeba do bulharských hor nebo klášterů. Už tradičně začneme tím, jak se do této slunné země dostaneme.
Cesta do Bulharska vede nejdřív po dálnicích České republiky a Slovenska. Na Slovensku si musíte pořídit dálniční známku (týdenní nebo měsíční).
Maďarské dálnice jsou velmi dobré. Zavedli tam tzv. virtuální dálniční známku – znamená to, že dálniční známku zaplatíte, dostanete stvrzenku o zaplacení, ale na čelní sklo si známku nelepíte. Kamery na maďarských dálnicích sledují registrační značku vašeho auta, kterou uložil prodávající do počítače.
Za průjezd po srbských dálnicích vybírají mýtné, k bulharské hranici sjíždíte u Niše. Pozor ale, pro Srbsko vám nestačí občanský průkaz, musíte se prokázat platným pasem!
V Bulharsku je sice dálnice jen ze Sofie na Plovdiv a Starou Zagoru, ale dálniční známku si musíte koupit už na hranici, protože platí i pro ostatní silnice.
V jednotlivých zemích je dobré si hned na hranicích směnit peníze a kupovat dálniční známky nebo pohonné hmoty výhradně za místní měnu. Nákupy za eura se prodraží.
Cestu do Bulharska si můžete rozdělit do dvou dní s ubytováním např. v Segedínu nebo jeho okolí, v hotelu, v soukromí i v kempech.
Pohonné hmoty jsou cestou všude přibližně stejně drahé, ale i tak vyjde cena za benzin nebo naftu na pět tisíc korun. Další náklady představují dálniční poplatky na Slovensku, v Maďarsku, za průjezd Srbskem a v Bulharsku. Celá cesta vás tedy vyjde asi na 6000 korun.
Trasa Praha – Brno – Bratislava – Segedín – Bělehrad – Sofie – Nesebr je dlouhá 1 750 kilometrů.
Nejvyšší povolená rychlost je v bulharských uzavřených obcích pro osobní automobily 50 km/h. Na silnicích mimo obce je povolená rychlost 90 km/h. Osobní automobily mají na dálnici nejvyšší povolenou rychlost 120 km/h. Alkohol v krvi mít můžete – maximálně ale 0,5 promile.
Historické krásy Bulharska
Bulharsko je země s mnoha historickými poklady. Devět z nich je dokonce na seznamu světového dědictví UNESCO. Mezi tři nejkrásnější patří Nessebar, Thrácká hrobka Kazanlak a Rilský klášter.
Nessebar na pobřeží Černého moře asi 30 km od Burgasu je nejoblíbenější turistické centrum v Bulharsku. Město bylo v roce 1956 vyhlášeno jako archeologická a architektonická rezervace. Uvidíte v něm typické černomořské dvoupatrové dřevěné domy, tisknou se k sobě v křivolakých uličkách.
Jedinečnou atmosféru doplňují kostely z byzantského období. Mezi nejznámější patří kostel Sv. Jana Křtitele z 11. století a kostel Sv. Štěpána z 10. století. Uvidíte v nich nádherné malby z doby bulharského národního obrození.
Vůbec nejstarším dochovaným kostelem je Bazilika z 5. století. V samém centru Nessebaru stojí dominantní památka - Starý Biskupský palác. Na okraji města si prohlédněte starý dřevěný větrný mlýn.
Nejdůležitější bulharskou památkou je Thrácká hrobka v Kanzalaku uprostřed Bulharska. Je také zařazena na seznam UNESCO. Má tvar úhlu a vznikla už ve 4. století před Kristem. Skládá se z kruhové pohřební komory a úzké chodby. Má velmi zachovalé malby thráckých rituálů a zvyklosti. Je to jeden z vrcholů helénského umění.
Rilský klášter je jednou z nejnavštěvovanějších památek na jihovýchodě Bulharska. Současný klášter byl založen na počátku 14. století, jen 14 kilometrů od poustevny světce Ivana Rilského. Ve 30. letech 20. století klášter vyhořel. V jeho východní části najdete muzeum klenotů.
Katedrálu sv. Alexandra Něvského najdete v hlavním městě Sofii. Je to jeden z nejvýznamnějších pravoslavných chrámů na světě z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Katedrála je pojmenována podle patrona bulharské carské rodiny, Alexandra Něvského.
Velmi atraktivními památkami Bulharska jsou také kostely, kaple a kláštery vybudované ve skalách. Pocházejí z doby 12. až 14. století a najdete je ve městě Ivanovo na severovýchodě Bulharska.
Bulharské pláže
Velmi krásné pláže najdete u bulharského letoviska Albena, luxusního turistického resortu. Jsou oceněny Modrou vlajkou. Místo si oblíbili milovníci vodních sportů. Najdete tam veškeré sportovní vybavení. Pláž u letoviska Albena je široká neuvěřitelných 500 metrů, pokrytá jemným pískem. Moře se svažuje pozvolna.
Další oblíbenou pláží je Cocoa Beach u letoviska Slunečné pobřeží. Je dlouhá přes osm kilometrů a široká okolo padesáti metrů. Najdete tam i písečné duny. K dispozici jsou restaurace, bary, půjčovny sportovních potřeb. Každé léto se tu konají velké taneční párty pod širým nebem.
Pojďme se přesunout na Zlaté písky. Letovisko nese svůj název podle jemného okrově zlatavého písku, který se vyskytuje právě na tomto severním bulharském pobřeží. Více než čtyřkilometrovou pláž obklopuje vzrostlá zeleň přírodní rezervace Zlaté písky. Veškeré turistické vybavení je samozřejmostí, stejně tak jako plavčíci, kteří dohlížejí na bezpečnost. V sezoně tam totiž bývá hlava na hlavě.
Velmi krásná, a přitom opomíjená, je písečná pláž u letoviska Duni. Díky své kvalitě byla oceněna Modrou vlajkou. Dlouhá je necelých 5 km a široká okolo 100 metrů. Protože se pláž nachází v zátoce obklopené lesem a kopci, prakticky sem nefouká. Surfing tedy budete muset oželet. Duni Beach je vhodná i pro děti, vstup do vody je pozvolný.
Mouth Beach se nachází u letoviska Sinemorec. To stojí stranou veškerého turistického ruchu. Proto je tu klid, pohoda a máte tam soukromí. Mouth Beach je překrásná, obklopená divokými skalisky a zelení. Písek je bílý a moře velice čisté. V některých místech se dno svažuje velice rychle, proto pláže v Sinemorci nejsou vhodné pro malé děti.
A na závěr ještě zaskočíme na prohlídku pláže Smokinite Beach, nedaleko Sozopoli. Je oblíbená mezi nenáročnými turisty, kteří nepotřebují lehátka a slunečníky, ale klidně se natáhnou na svojí karimatku. Moře je tu čisté, nicméně v některých místech s poměrně silnými spodními proudy. Pláž je vhodná také pro vyznavače nudismu. Další nudapláž najdete také v Primorsku.
Ceny a měna
Ceny v Bulharsku rostou hlavně ve velkých destinacích u moře. Dobře proto počítejte, jestli se vyplatí zájezd bez stravy, s polopenzí nebo all-inclusive. Velkou roli hrají také letoviska – např. Slunečné pobřeží bude několikanásobně dražší než nedaleké Pomorie.
Bulharskou měnou je stále bulharský lev. Kurz leva vůči koruně činí asi 15 Kč za jedno leva a za jedno euro pak obdržíte 2 leva.
100 Kč = 6,5 leva
10 € = 20 leva
100 leva = 1.500 Kč
100 leva = 50 €
Směnit můžete měnu jak před cestou do Bulharska, tak i po příletu na letišti nebo v samotné destinaci. A jaké jsou tedy konkrétně ceny v Bulharsku? Například 1,5 l vody stojí 1 leva, tedy asi 15 korun. Místní pivo je za 2 leva, láhev vína za sedm, krabička cigaret za 6 leva, tedy asi za 90 korun. Pokud si budete chtít zajít na jídlo do běžné restaurace, počítejte, že za jedno jídlo zaplatíte 10 až 15 leva. V turistických letoviscích dvakrát tolik.
Za zmrzlinu zaplatíte 1 leva, stejně za vařenou kukuřici, jogurt, bochník chleba nebo lahvové pivo. 100 g smažených rybiček stojí kolem 2 leva, stejně tak například kilo broskví.
Pokud budete mít chuť zadovádět si v aquaparku, zaplatíte vstup kolem 25 leva. Pronájem slunečníku nebo lehátka na pláži vás vyjde na 5 leva, čili v přepočtu kolem 70 korun. Vstupné do klášterů je 4 leva. Co se týká oblečení, jsou ceny velmi podobné těm našim.
Leva bez problémů vyberete přes bulharské bankomaty z normálních českých účtů a karet. Směnný kurs bývá výhodnější než ve směnárnách. Proto si většina turistů nevozí do Bulharska větší hotovost. Přesto doporučíme, abyste si ve své bance zjistili cenu za výběr ze zahraničního bankomatu a jestli z bankomatů nějaké zahraniční banky není výběr zvýhodněný – bývá to tak.
U moře je bankomatů dost a také ve vnitrozemí Bulharska je alespoň jeden bankomat v každém větším městečku. Na závěr ještě upozorňuji, že přímá platba kartami je v Bulharsku velmi omezená.
V Bulharsku se určitě domluvíte i bez angličtiny
Prvních pár hodin Bulharům nerozumíte, ale brzy se chytnete. Bulharština je slovanský jazyk, takže má s češtinou hodně společného. A my, co jsme měli ve škole ruštinu, máme radost, protože rozumíme nápisům napsaným azbukou. Koneckonců, běžně se tam potkáte i s češtinou.
Co působí trochu nepříjemnosti a humorné situace, jsou bulharská gesta hlavou. Kroucením hlavou ze strany na hlavu Bulhar vyjadřuje ANO. Pokud budete nadšeně kývat, že rozumíte, budou Bulhaři zmatení.
V Bulharsku se dobře domluvíte rusky, hůře německy a velmi špatně anglicky. Na pobřeží od Burgasu jižně se vám budou snažit rozumět i česky. Různé pokusy o směs slovanských jazyků fungují velmi dobře.
Tento týden jsme cestovali po Bulharsku a já nechci zapomenout na hory. Mýty a legendami jsou opředená pohoří Rila a Pirin na jihu Bulharska. Nejenže se tu tyčí nejvyšší vrcholy země a vlastně celého Balkánu vysoké téměř 3000 m n. m,, ale sídlí tam i dávná božstva. Putovat po hřebenech bulharských hor můžete na těžko, ale díky možnosti dokoupení potravin v polovině přechodu toho nemusíte tolik tahat a jít nalehko s menším batohem a spát a stravovat se v horských chatách.
Přechod nádherných hor zakončíte v nejmenším bulharském městě Melnik, proslaveném lahodným červeným vínem. Město je uprostřed unikátních zemních pyramid a v okolí se pěstuje vinná réva. Melnik má dnes kolem 250 stálých obyvatel, přitom ještě v roce 1980 jich bylo přes 20 tisíc. Město je známé výrobou těžkých červených vín, která se proslavila po celé Evropě. Sám Winston Churchill si tu objednal víno na svatbu svého syna.
Krásnou dovolenou v Bulharsku a na zdraví!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
