Boreč: Otvor do středu Země

Vrch Boreč najdete nad stejnojmennou obcí v Českém středohoří, jen 4 kilometry západně od Lovosic. Jde o jedno z nejzajímavějších přírodních zákoutí Čech.
Vypráví se, že právě kolem Borče jezdívali poslové z Vyšehradu do Stadic za Přemyslem Oráčem, na jeho vrchol se však vystoupit neodvážili. Jen sama kněžna Libuše se prý nebála. Říká se, že tam hovořila s bohy. Kopce se lidé báli i v 19. století. Z jeho vrcholu prý vedl bezedný otvor do samotného nitra země, dokud se ho vesničanům nepodařilo ucpat velkým balvanem.
Proč tolik úcty a strachu z nevelkého kopce?
V létě vypadá docela normálně, ale stačí tam zajet za mrazu, když kraj zasype sněhová peřina, a bude vám to jasné. Na kopci totiž narazíte na místa bez sněhu, kde kolem skalních puklin kvetou sedmikrásky, čile pobíhají stonožky, slunéčka a pavouci. Máte-li štěstí, můžete na Borči vidět i aktivní a zimou nikterak zmalátnělé mloky skvrnité. Také tam roste játrovka borečka vzácná, rostlina, známá jinak pouze ze Středomoří. Keře a stromy kolem puklin zdobí jíní a rampouchy a z některých skalních škvír přímo viditelně stoupá bílá pára. Čím víc mrzne, tím je zřetelnější.

Chybí jen dvanáct měsíčků a Maruška s košíkem jahod a pohádková iluze by byla dokonalá.
Zdánlivý zázrak je však dílem přírody.
Vnitřek Borečského vrchu je protkán sítí puklin, která v létě slouží jako tepelný akumulátor. V zimě se vzduch v puklinách ohřívá, stoupá vzhůru a v jejich ústí na vrcholu Borče udržuje stálou teplotu, která za žádných okolností neklesá pod 9°C. Při úpatí kopce vniká do systému puklin další chladný vzduch, opět se ohřívá a stoupá vzhůru, takže nad vrchem zůstává v zimě viset nápadný mlžný sloup. Rozdíl teploty vstupního a výstupního proudu vzduchu může být až 20 stupňů! V létě je proudění vzduchu opačné – pukliny na vrcholu Borče ho nasávají a kopec vydechuje při svém úpatí. K vytváření žádných „pohádkových“ scenérií však při tom nedochází. Borečský vrch je už 60 let národní přírodní památkou a z obce Režný Újezd přes něj vede okružní naučná stezka. Na dvanáct měsíčků tam teď v zimě opravdu nenarazíte. Toužíte-li po jahodách, kupte si je někde cestou.

„Kouřící kopec“ Boreč je nejvíce atraktivní v mrazivém počasí.|foto: Topi Pigula

Zdroje:
Slavík, Roderich: Borečský vrch. Lovosický dnešek, č.2/2003.
Vrba, Martin: Boreč – kouřící hora.
www.hrady.cz

Vysíláno v Planetáriu č. 52/2011, 25. - 30. prosince.

Čtěte také:
Boreč – obyčejná neobyčejnost

Rubrika Kratochvilná vyprávění o tajemných místech se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci.