Biologické invaze a jak o nich učit, chystaná mise sondy Hera k Didymu a další poslové k planetkám

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že nejčastějšími lednovými návštěvníky ptačích krmítek byly sýkory koňadry a přidáme i další pořadí podle hlášení pozorovatelů v rámci tzv. Ptačí hodinky, představíme nové informace o pravěkém žraloku megalodonovi, který byl možná štíhlejší, než se dosud myslelo, povíme si, jak se odborníkům podařilo rekonstruovat sochu římského císaře Konstantina Velikého, z níž se dochovaly jen fragmenty, prozradíme vám, jakého typu bylo těleso, které se v podobě meteoritů zřítilo poblíž německého Ribbecku a přidáme informaci o novém kosmickém rekordmanu Olegu Kononěnkovi – ještě nikdo ve vesmíru nestrávil tolik dní, jako právě tento ruský kosmonaut.

Biologické invaze: Jak o nich učit ve školách?

Nutrie pod mostem v Uherském Hradišti|foto:Michal Sladký, Český rozhlas

Bolševník velkolepý, trnovník akát, nutrie říční, norek americký a také třeba američtí raci. To jsou jen některé příklady invazních organismů, které doslova zaplevelily naši přírodu. Nepatří tam a v důsledku jí i škodí. Na to, abychom si s nimi dovedli poradit, musíme je pochopitelně znát. A první orientační kroky v ochraně přírody před těmito vetřelci bychom mohli dělat už v útlém věku; třeba na prvním stupni základních škol. Učitelé, kteří by chtěli téma invazních druhů promítnout do své výuky, dostali nedávno do rukou certifikovanou metodiku, která jim poradí jak na to a pomůže jim s přípravou.

Jednou z autorek zmiňované metodiky jak učit o biologických invazích v rámci výuky na 1. stupni základních škol je Barbora Patoková, učitelka Základní školy sv. Voršily v Praze a zároveň doktorandka Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Co to biologické invaze jsou? Co a jak o nich dětem ve výuce říkat a jak s nimi dál pracovat? Jaké invazní druhy rostlin nebo živočichů by bylo vhodné dětem představit?

Kosmonautika 2024: Sondy k planetkám

Sonda Hera s doprovodnými CubeSaty Milani a Juventas u binární planetky Didymos|foto:ESA, CC0 1.0

Také dnes se budeme probírat plány kosmických agentur na výzkum vesmíru v roce 2024. Opustíme přitom vnitřní část naší Sluneční soustavy a vydáme se v první řadě k planetkám. Jak víte, velké množství jich krouží kolem Slunce v pásu mezi Marsem a Jupiterem. Vědci toho o nich vědí už poměrně hodně, ale chtěli by znát mnohem víc. Jak se o to budou pokoušet v novém kalendářním roce, o tom opět vypráví popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer.

Sonda Juno|foto:NASA/JPL Caltech

V tomto roce nás čeká start jen jedné nové mise k planetkám. Je to však vynahrazeno tím, že jde o misi velmi atraktivní – sonda Hera se vydá k dvojplanetce Didymos. Další tři sondy, které mají studovat planetky, jsou už nějakou dobu na cestě. Jsou to sondy americké a společné jim je i to, že ani jedna z nich se v letošním roce s žádnou planetkou nepotká... Za hlavním pásem planetek se nachází vnější planety Sluneční soustavy, plynní obři Jupiter, Saturn, Uran a Neptun. V současné době se tam nachází jen jedna aktivní sonda – je to americká sonda Juno, která stále statečně krouží kolem Jupiteru. Už sedm let a sedm měsíců.