Bezúdržbová zahrádka: rostliny se navzájem hnojí a plevel nemá šanci
„Každý ovocný stromek v téhle zahrádce má svůj kostival,“ říká paní Gabriela, která si zakládá zahrádku blízkou přírodě. Jedna z výhod takové zahrádky je, že by v budoucnu měla být vlastně bezúdržbová.
„Holou hlínu v přírodě nenajdete, takže i na mých záhoncích bude všude něco,“ ukazuje půdokryvné barvínky nebo lesní jahody. „Jahody se rozrostou a vytvoří souvislý porost – hezky kvetou, dobře chutnají a navíc brání uchycení plevelů a vysychání půdy.“
Centrálním bodem jednoho z nově založených záhonů je muchovník. „To je keř s výbornými bobulemi, které se dají zavařovat. A pod ním už každou chvíli vyrazí kostival.“ Tahle léčivka bude muchovník a vlastně všechny ostatní ovocné stromky, pod které ho Gabriela zasadila, vlastně vyživovat. „Kostival umí z hloubky půdy vytáhnout živiny, které pak slouží nejen jemu, ale i okolním rostlinám.“
Kousek vedle se z hlíny derou vyseté fazole a hrách. „Ty zase uvolňují kořenovým systémem dusík. Díky tomu ho nemusím do záhonu dodávat žádnou chemií,“ vysvětluje zahrádkářka, která o permakultuře, tak se totiž tenhle typ zahradničení odborně nazývá, přečetla spoustu knih a jezdila i na víkendové vzdělávací semináře.
„Počítám s tím, že občas to bude cesta pokus – omyl, ale vůbec mi to nevadí. Hospodaření, které imituje přirozené přírodní vazby a vytváří biotopy, které si spolu rozumí, mi prostě přijde velmi sympatické.“
A navíc by v budoucnu mělo být skoro bezúdržbové. Řízeně zarostlá plocha totiž nepotřebuje pletí, které běžnému zahrádkáři ztrpčuje život několikrát za sezonu. Zároveň je půda krytá zelení odolná i proti erozi a vysychání. „Tamhle dole budou cukety. Jejich velké listy záhon zastíní a udrží vláhu.“
Užitečná, bezúdržbová a přesto krásná
Permakulturní zahrádka ale umí být i hezká. Bíle kvetoucí muchovník doplňují třeba levandule, které by měli odpuzovat hmyz a navíc jsou použitelné pro výrobu sirupů nebo domácí kosmetiky. Motýlí strom zase naopak bude lákat motýli, kteří jsou krásní a ještě pomohou zahrádku opylovat. „Tohle je růže svraskalá. Starobylý, celkem odolný a nenáročný keř, který dává úžasné šípky.“
Zahrádka paní Gabriely je promyšlená a měla by být skrz na skrz užitečná. Sehnat některé rostliny ale není úplně snadné. Nabídka zahradních center je bohatá, ale původní druhy rostlin v nich často chybí.
„Existují ale specializovaná zahradnictví, takže spousta věcí se dá koupit prostřednictvím internetu,“ uzavírá procházku po zahrádce, která by si v budoucnu měla žít svůj vlastní život její majitelka.
„Zatím je tu práce víc než dost, ale v budoucnu bych si mohla ulevit od těch nepopulárních a stále opakujících činností. Snad to bude fungovat,“ říká dáma, pro kterou je práce s rostlinkami relaxací.
Související
-
Jarní Tržnice Zahrady Čech v Litoměřicích nabízí stánky více než 300 prodejců
Stovky zahrádkářů, chalupářů, sadařů i kutilů si už našly cestu na výstaviště v Litoměřicích. Začala tam totiž Tržnice Zahrady Čech.
-
Komunitní zahrada v Krásném Březně získala do začátku grant...
Nadace Partnerství rozdělila skoro 1,5 milionu korun mezi 18 projektů na oživení zeleně a vody ve městech. Martin Gillár z nadace doplnil, že v Ústeckém kraji dosta...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.