Besídka na návštěvě

5. únor 2013

S vyčerpávajícím zážitkem se nám svěřila paní Helena Staňková z Ústí nad Labem: „V sobotu jsme šli s přítelem na návštěvu k jeho kolegovi z práce, kam jsme byli už dlouho zváni. Návštěva byla docela fajn, ale naši hostitelé na začátku přivedli své čtyřleté děti, aby nám odříkaly snad všechny básničky, které znají. A u písniček to bylo to samé. Museli jsme tleskat, abychom neurazili, ale bylo to dlouhé a trochu nepříjemné. Měli jsme v polovině asi říci „dost“, ale báli jsme se, že hostitele urazíme...“

Milan Knotek, znalec etikety: „Rozumím tomu dotazu, mě se to stalo taky asi dvakrát, a pokaždé jsem vydržel, trpělivost přinesla růže, besídka skončila a já dostal panáka. Někteří lidé, bohužel, považují základní dovednosti svých dětí za natolik výjimečné, že jimi opravdu obtěžují své okolí, přitom se většinou jedná o běžnou věc. Paní Staňkovou uklidním, zachovali jste se v souladu se všemi psanými i nepsanými pravidly.“

Alena Perková, moderátorka: „Existují nějaké tipy a triky, jak hostitelům v tomto případě naznačit, že už děti nemusí ve vystoupení pokračovat, protože jsme si jejich geniality vědomi?“

Milan Knotek, znalec etikety: „Já si vzpomínám na jednu svoji kamarádku, která to chtěla hostitelům jemně naznačit a řekla, že jí strašně bolí hlava a požádala o prášek. Hostitelka okřikla děti, že už nemají zpívat, protože tetu z nich rozbolela hlava a děti začaly plakat. Tak takhle prosím rozhodně ne. Já to jednou vyřešil asi po deseti minutách tím, že jsem řekl: „Děkuji děti, a teď vám zarecituji a zazpívám já“. Vybral jsem si svou oblíbenou Svatební košili od krále hororu K. J. Erbena „Vstávej umrlče nahoru, odstrč mi tam tu závoru…“ a maminka, mimochodem moje dobrá kamarádka, děti hned odvedla, abych nenarušil jejich zdravý vývoj.“

Alena Perková, moderátorka: „To je sice docela vtipné, ale kdybyste měl najít nějaký jemnější způsob, jak naznačit…“

Milan Knotek, znalec etikety: „No, je to složité… Abychom se to pokusili ukončit, zatleskáme a řekneme dětem, že jsou moc šikovné a že jim moc děkujeme. To by měl být pro rodiče srozumitelný náznak. Když to nepochopí, vyslechneme si asi ještě písničku nebo básničku a pak nám nezbývá nic jiného, než děti opět pochválit a zeptat se, jestli umí taky kreslit. Ony samozřejmě řeknou že ano a v tu chvíli je vyzveme, aby nám něco namalovaly. Děti okamžitě odejdou do pokojíčku čmárat. Závěr by mohl znít asi takto: buďme trpěliví, nechtějme dětskou produkci brzy ukončit a naštvat hostitele, většina rodičů je normálních a nenechají nás v tom moc dlouho.“

autoři: mkt , Alena Perková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.