Bedřich Havránek

Dne 1. března si připomeneme 110. výročí úmrtí tohoto malíře. Ale popořádku - Bedřich se narodil 4.ledna 1821 v Praze - jeho maminkou byla Francouzka, dcera železničního inženýra, otcem kriminální rada Antonín Havránek. Výtvarné nadání bylo zřetelné a patnáctiletý Bedřich začíná studovat na pražské Akademii - nejprve u Antonína Mánesa, po jeho smrti pak hlavně u Maxe Haushofera. Oba ho ovlivnili svým romantickým pojetím krajiny, ale brzy Havránek "dovádí mánesovský pohled do precizní techniky zobrazování přírodních detailů až k naturalismu" - jak praví katalog výstavy Havránkových krajinných studií v paláci Kinských z roku 2003. Dobová kritika píše: "musel mít oko schopné úžasného pohledu do dálky...práce miniaturními štětečky zhotovenými z řas královny Mab"... na druhou stranu Ottův slovník naučný mu vyčítá, že "nezná měkkých nuancí barev" - nicméně i zde se dočteme, že Havránek dovede "prokresliti nejzazší pozadí tak podrobně, že rozeznáváme jednotlivé rostliny..."
Ale pojďme k jeho spojení se severními Čechami - pro svoji první účast na veřejné výstavě zvolil obraz Krajina na Labi a nutno říci, že zdejší krajina v námětech jeho tvorby zdařile konkurovala zákoutím šumavským i alpským. Čtvrt století tu nacházel témata - Zámek Frýdlant, Thunovská hrobka v Děčíně, Krajina pod Řípem, Selský dvůr ve Vidimi, Partie ze Sudet, maloval v okolí Dubé, Krupky i Lovosic. Jeho zpodobení Českého Středohoří - které mimochodem důkladně prochodil a dobře znal - je mimořádně působivé a dík preciznímu zpracování má i svoji historicko-dokumentační hodnotu.
Bedřich Havránek byl oblíbencem rakouského arcivévody Ludvíka Salvátora Toskánského, kterému dokonce ilustroval jeho cestopis Baleáry.
Nicméně v době, kdy zemřel, už se rozvíjely jiné umělecké směry a jeho obrazy - ač ještě přednedávnem "byly hledány a draze kupovány pro svou vysokou uměleckou cenu a dokonalost provedení" - abych opět použila citátu z dobového tisku - ustoupily do pozadí. Až na přelomu tisíciletí byly znovu prezentovány na několika výstavách, část kreseb se objevila i v nabídce aukční síně Dorotheum a dodnes je o koupi jeho prací zájem.