Astronom i matematik Cassini
14. září 1712, tedy před 291 lety zemřel matematik Giovanni Domenico Cassini. Ti, kdo se alespoň trochu zabývají astronomií, určitě vědí, za co astronomie Cassinimu vděčí. A tak se sluší jeho osobnost v naší rubrice připomenout.
Už jste se někdy dívali astronomickým dalekohledem na překrásnou planetu Saturn? Překrásnou ji dělají Saturnovy prstence. A právě Cassini byl první, kdo objevil v prstencích planety mezery. A nejen to... Ale vezměme to pěkně popořádku.
Malý Honzík, tedy vlastně Giovanni, spatřil světlo světa v Perinaldu, v janovské oblasti v dnešní Itálii, a to 8. června 1625. Studoval v Jesuitské koleji v Janově a pak v opatství v San Fructuoso. Jako pětadvacetiletý se stal profesorem astronomie na univerzitě v Boloni. Jeho zájmy byly značně široké a neomezovaly se zdaleka jen na astronomii. V matematice například studoval křivky, které se dnes nazývají Cassiniho křivkami; tento výzkum byl zároveň součástí jeho práce o relativním pohybu Země kolem Slunce. Kromě matematiky a astronomie se Cassini zabýval také hydraulikou a byl poradcem pro řešení problematiky povodní na řece Po. Byl také poradcem papeže pro dohled nad výstavbou opevnění a pracoval i jako odborník pro údržbu řek. V letech 1652-53 Cassini pozoroval kometu a v následujících letech o svém pozorování publikoval podrobnosti.
Když mu bylo 44 let, pozval ho Ludvík XIV. do Paříže. Senát města Boloně a papež s cestou souhlasili, protože se domnívali, že půjde jen o krátkou návštěvu. Jenže Cassini Italy zradil, v roce 1671 se stal ředitelem pařížské observatoře a o dva roky později dokonce francouzským občanem. Do Itálie se již nikdy nevrátil. V Paříži také 14. září 1712 umírá. Dožil se tedy na tehdejší dobu úctyhodného věku - 87 let.
A jak to bylo v jeho případě se Saturnem?
Cassini objevil postupně od roku 1671 čtyři Saturnovy měsíce a v roce 1675 i mezeru v systému prstenců této planety. Ta dodnes nese jeho jméno - říká se jí Cassiniho dělení.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
Další texty, uveřejněné v této pravidelné rubrice najdete V ARCHIVU PŘÍSPĚVKŮ.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://sever.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚18 měsíců nebo déle.‘ Vláda schválila návrh na evidenci ubytovaných, ochránce soukromí oslyšela
-
Válečná reportérka: Znásilnění je efektivní a ‚levnou' zbraní. I proto je tak těžké proti němu bojovat
-
‚Skloubit bádání a mateřství je výzva.‘ Vědkyním má pomoc nový zákon, podle socioložky ale nic neřeší
-
Týdeník iROZHLASu: Bidenovo odstoupení, nekončící vrbětická kauza i děravá digiobčanka