Archeologové v Lovosicích

Řekne-li se "průmyslová zóna", vybaví se vám nejspíše výrobní haly, provozy nebo velkosklady. Zkrátka nic moc záživného. Lovosická průmyslová zóna, na které investoři z Japonska staví nové provozy, však nedávno vydala cenné svědectví minulosti. Stalo se tak díky záchrannému archeologickému výzkumu. Podrobnosti nám sdělil pracovník Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Marek Půlpán.

Nalezli jsme především tři jámy kultury řivnáčské a šest hrobů kultury se šňůrovou keramikou, dále jeden hrob kultury zvoncovitých pohárů, tedy z pozdního eneolitu, a několik hrobů kultury bylanské, z období starší doby železné. Jde tedy o nálezy z doby, kterou lze časově ohraničit zhruba 3000 lety až 5. stoletím př.n.l.

Jsou mezi vašimi nálezy nějaké skutečné unikáty?

Unikátní jsou především ty zmíněné hroby ze starší doby železné. Jsou velké a bohaté; našla se v nich řada železných a bronzových předmětů. Hroby o rozměrech až 6x3 metry obsahovaly například součásti koňského postroje, udidla, často i vozy.

Možná by bylo zajímavé popsat, jak vypadal takový vůz ze 7.-5. století před naším letopočtem...

Příliš se nelišil od vozů, které známe třeba z 19. století. Vpředu je jho, následuje oj, dvě nápravy, čtyři kola, nosná konstrukce a korba. Uvažuje se i o kozlíku. Materiálem bylo z největší části dřevo, které spolu s železem tvořilo nosné prvky. Ozdobné prvky byly z bronzu, který je měkčí. Kola byla loukoťová. My jsme v jednom z hrobů našli i tzv. symbolický vůz. Znamená to, že v jeho rozích byly ve čtvercovém uspořádání uloženy zákolníky s funkcí závlaček, přidržujících kolo k nápravě. Jinak tu máme s největší pravděpodobností i jeden vůz s korbou, ovšem bez kol. Ta bývají obložena železnou obručí, s železnými náboji. Něco takového jsme tu ale zatím nenašli.

Připomeňme, že s výzkumem v lovosické průmyslové zóně začali archeologové už na jaře a že v její první části objevili celkem 112 objektů, např. pětadvacet hrobů většinou z pozdní doby kamenné nebo sídliště kultury únětické. Ještě vzácnější jsou nálezy z míst, kde výzkum dosud pokračuje, a o kterých se Marek Půlpán z mosteckého Archeologického ústavu zmínil v předchozí části.

Zmínil jste se o nalezených předmětech. Jaké jste našli?

Inventář nalezených kovových předmětů je rozsáhlý. Nejvíce je šperků - jehlic, nákrčníků, náramků. Dále nánožníky, dvě železné opaskové spony a také speciální šperky. Našli jsme vápencový korál ve tvaru mušle; podobný je znám z Německa. Dalším dokladem importovaného zboží, možná ze severu od Baltu, může být jantarový kruh. Zřejmě patřil nějakému výše postavenému jedinci.

Zmínil jste se také o zbraních. Můžete je popsat?

Začal bych nejprve nástroji, které mohly být zároveň užívány i jako zbraně. Našli jsme tři nože a také jednu břitvu. Zajímavostí je, že břitva ležela přesně pod brouskem. Šlo tedy, řečeno s nadsázkou, o holicí soupravu. Ze skutečných zbraní jsou zajímavá tři kopí, přičemž jedno - listové se žebrem - je velmi dobře zachované. Raritou je 90 cm dlouhý železný meč s bronzovými nýty na rukojeti; pravděpodobně byl uložen v dřevěné pochvě. Takových mečů bylo zatím v Čechách nalezeno jedenáct, z nichž dva jsou bronzové. Ten nový, lovosický, je jubilejní desátý železný. O těchto mečích se soudí, že šlo o dědičné předměty.

A jak to v této lokalitě vypadá s nálezy keramiky?

V hrobech je bohatě zastoupena. Soubory obsahují od 10 do 23 nádob v každém jednotlivém hrobu. Nejde však o typickou sídlištní užitkovou keramiku, ale o keramiku funerální, vyrobenou jen pro pohřební účely. Je často špatně vypálená a nebo jen vysušená. Pokud je dobře zachovaná, bývá i kvalitně pálená, zdobně upravovaná a na první pohled pěkná. Někdy je keramika drsněná, často také leštěná, či tuhovaná grafitem. Co se druhů keramických nádob týče, je jich v těchto komorových hrobech celá řada. Největším typem jsou tzv. zásobnice, nezřídka 50 až 60 cm široké i vysoké, umístěné v jihovýchodním rohu. Častým typem jsou pak také talíře nejrůznějších rozměrů od 15 do 50 cm, dále misky, mísy, hrnce, hrnky, amfory, koflíky a podobně.

Jednou stránkou věci je předměty dokládající minulost objevit, druhou neméně důležitou je jejich záchrana. I když práce archeologů v Lovosicích ještě neskončila, zajímal nás další osud cenných nálezů.

Keramika prochází laboratorním ošetřením, stejně se pracuje na lidských kostech. S konzervací kovů je to poněkud složitější, protože městské muzeum v Roztokách u Prahy, které má k tomu potřebné zařízení, velmi utrpělo povodní, takže musíme počkat, až to zmíněné zařízení opět zprovozní. Jedná se o tom, že v Lovosicích možná vznikne muzeum. Část nálezů bychom pak pro jeho expozice mohli poskytnout. Určitě by to stálo za to, aby je veřejnost viděla.

Kam byste významem a důležitostí nálezy z lovosické průmyslové zóny zařadil?

Na samotnou špičku. Lovosická oblast, která je osídlená od hlubokého pravěku, patří k nejvýznamnějším a nejbohatším archeologickým lokalitám v severozápadním regionu Čech. Blízkost Labe napomohla tomu, že naleziště je skutečně bohaté. Naše nálezy přispěly k dalšímu obohacení a rozšíření vědomostí o dávné minulosti.

Jak dlouho bude ještě váš výzkum pokračovat?

Začali jsme preparovat poslední hrob, to znamená, že bychom výzkum v průmyslové zóně mohli ukončit do konce listopadu. Japonského investora tady "zdržujeme" už půl roku a víme, že ho to stojí dost peněz i trpělivosti.

Miroslav Zimmer