Alexander von Humboldt
Celým jménem Friedrich Heinrich Alexander Freiherr von Humboldt zemřel 6. května 1859 - před 150 lety.
Tento německý přírodovědec a jeden z otců moderní geografie procestoval celý tehdy známý a dostupný svět - Evropou počínaje přes Střední a Jižní Ameriku až ke střední Asii. Zařazení přírodovědec zahrnuje velmi široký záběr - fyziku, chemii, geologii, mineralogii, botaniku (popsal tisíce rotlin - z nich 3 a půl tisíce vůbec poprvé), zoologii, klimatologii, astronomii a řadu dalších oborů. Byl ctěn a vážen už za svého života - nápis "nový Aristoteles" na Humboldtově pamětní minci pařížské Akademie věd je toho jedním z mnoha dokladů. Humboldt působil často i jako člen rozličných diplomatických misí, ostatně jeho bratr Wilhelm byl diplomatem z povolání.
Alexandr začínal ve státní službě, až dědictví po matce mu umožnilo splnit si sen - vydal se na pětiletou expedici do Ameriky. Další tři desítky let trvalo zpracování spisu Kosmos - nic menšího, než snaha o popis světa v devětadvaceti svazcích. Mimořádně zajímavá je i jeho korespondence, někdo si dal tu práci a spočetl, že Humboldt sám odeslal na 35 tisíc dopisů.
Byly to hlavně kontakty s dalšími vědci, Humboldtův soukromý život je tak trochu zahalen tajemstvím, objevily se i speklulace o údajné homosexualitě, ale on sám řadu dokumentů zničil a majetek nakonec odkázal svému sluhovi Johannu Seifertovi. A pokud byste chtěli projít všechna místa, která nesou Humboldtovo jméno, museli byste se připravit na pořádný kus cesty - porůznu ve světě je tisícovka míst, která jsou pojmenována po něm. A navrch také jeden z měsíčních kráterů se jmenuje Humboldtův - a to si myslím, že by se samotnému Alexandrovi líbilo. Ale proč tak zevrubně mluvíme o Humboldtovi v Seeročeském atlasu? On totiž prošel i severními Čechami - hlavně jako člen doprovodu pruského krále Bedřicha Viléma III., který zajížděl na léto do lázní Teplic. Alexandr Humboldt tady osvědčil další nadání - hrával na violoncello, ale přece pokud mohl, vyrážel na cesty - poznal Krušné Hory i České Středohoří a on, takový zcestovalý člověk, vysoce oceňoval krajinné partie našeho regionu - rozhled z Bukové hory, z Bořeně či pohled do labského údolí a výhled z Milešovky zařadil dokonce mezi nejkrásnější vyhlídky na celém světě. Mimochodem - vy už jste si tu vyhlídku někdy dopřáli? Když pro nic jiného, tak pro uctění památky Alexandra von Humboldta...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
MAPA: Příběh úplatků z Motola. Podívejte se, která místa figurují v policií zmapované korupční kauze
-
Japonský expert: V obraně se nemůžeme spoléhat na USA. Musíme se v regionu koordinovat sami
-
Zpoždění i hodinu. Provoz vlaků po celé republice komplikuje výpadek zabezpečovacího zařízení
-
Týdeník iROZHLASu: násilí v kutnohorské sektě, Zelení hledají spojence i rozdílné ceny za interrupce