Aikido - umění bez násilí

„Jde o bojové umění na způsob sebeobrany, využívající energii protivníka,“ popisuje ve zkratce podstatu aikida Martin z Liberce.

A jak takový trénink probíhá? Po rozcvičce následuje nácvik technik – hodů, porazů nebo pákových technik.

V aikidu jde ale především o to, být nekonfliktní. „Myslet si, že cílem bojového umění je dostat útočníka na zem, je nepochopením. Snažíme se o to, aby k tomu střetu pokud možno nedošlo, aby se mu člověk vyhnul. To znamená nechat útočníka projít… Pokud proti tobě jde pěstí, vyhnout se mu tak, aby tě neuhodil a navíc se k tobě ocitl zády,“ vysvětluje Martin.

Kdo je v aikidu jak dobrý se pozná na první pohled – podle toho, kdo má jaký pásek a také podle toho, jakou barvu mají jeho kalhoty od kimona.

„Máme stupně kyu – to jsou žákovské stupně, a potom jsou mistrovské stupně – dany. Celkem je deset danů – desátý nemá nikdo, devátý jen pár, náš sensei má osmý – to je dost dobrá úroveň, kterou má například Steven Segal,“ vysvětluje Martin.

Na aikido se nechodí kvůli praní ani kvůli svalům, i když motivace může být samozřejmě různá. V aikidu se dá najít také najdete také hodně filozofických aspektů – například filozofie nenásilí a také motto „Kdo nebojuje, nemůže být poražen“. Proto se v aikidu také nesoutěží.