Procházka oblohou
Pohled na únorovou oblohu (vysíláno v Planetáriu 5/2005, 29. ledna - 2. února)
Dominantním souhvězdím únorové oblohy je především Orion. Najít ho je snadné, jeho nejjasnější hvězdy tvoří výrazný čtyřúhelník s trojicí pravidelně seřazených hvězd uprostřed. Celá skupina připomíná obraz motýla s roztaženými křídly. Zmíněná trojice, které se také říká Oriónův pás, ukazuje v prodloužené spojnici na oranžově zbarvenou hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka. Ještě o kousek dál najdeme na této spojnici nápadné seskupení Plejád. Jde o nejznámější otevřenou hvězdokupu a jeden z nejoblíbenějších objektů k amatérskému pozorování. Mezi Plejádami a Cassiopeou ve tvaru dvojitého W je řádka jasných hvězd Persea. Nejvýše ve skupině zimních souhvězdí pak vystupuje Vozka s jednou z nejjasnějších hvězd oblohy Capellou. Prvenství však patří hvězdě Sírius, která se nachází nalevo od Orióna, v souhvězdí Velký pes. Minule jsme si řekli, že "Psí hvězda" je třiadvacetkrát svítivější než naše Slunce a přitom jen dvakrát větší než naše mateřská hvězda. Málokdo z laiků ovšem ví, že Sírius má menšího průvodce - složku B tvoří bílý trpaslík o obrovské hmotnosti. Centimetrovou krychličku jeho hmoty byste asi neuzvedli, vážila by totiž 130 kilogramů.
Jak jsou na tom v únoru s viditelností planety? Řečeno stručně - nic moc. Čest zachraňuje trojice Mars, Jupiter a Saturn. Červená planeta je vidět ráno nad jihovýchodním obzorem, Jupiter pak po většinu noci a Saturn téměř po celou noc. Krásu jeho prstenců vám však odhalí jen dalekohled; musí mít alespoň třicetinásobné zvětšení. Většina ostatních planet se ztrácí v ranní záři nad obzorem.
Podobně jako byl na úkazy skoupý leden, jsou na tom i týdny následující. V pátek 4. února v pět hodin ráno se můžeme těšit na konjunkci Měsíce s hvězdou Antares, červeným veleobrem, který měří v průměru neuvěřitelných 950 miliónů kilometrů, tedy asi sedmsetkrát více než naše Slunce. Na další úkaz, konjunkci Měsíce s hvězdou Spica si musíme počkat až do půlnoci 28. února. Pěknou podívanou nám v minulých dnech skýtala kometa Machholz. Ta se teď přesouvá mezi souhvězdími Persea a Cassiopei a její svit slábne, protože se od Země vzdaluje. V polovině února už bude více než 80 miliónů kilometrů daleko. Přesto bude stále ještě viditelná i v menších astronomických dalekohledech.
A pro úplnost jako vždy měsíční fáze. Po poslední čtvrti 2. února nastane měsíční nov v úterý 8. února. Do první čtvrti doroste Měsíc šestnáctého. 24. února, tedy na Matěje, nastane úplněk. V poslední čtvrti se náš souputník ocitne 3. března. Přeji vám hezkou podívanou.
Miroslav Zimmer
Pravidelná rubrika Procházka oblohou se obvykle vysílá v rámci každého prvního Planetária v měsíci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Zjednodušení, zrychlení, úleva. Stavební řízení je nově digitální, úřady si ale stěžují na přípravy
-
Exprezidenti Klaus a Zeman mají v ohni mnoho želízek. Burcují je proti vládě a ke spolupráci s ANO
-
Vyměnit Bidena? Část demokratů po trýznivé debatě přemýšlí o někom jiném, kdo ‚zalehne granát‘
-
Slováci by měli být na svůj výkon hrdí, byli kousek od překvapení, myslí si po zápase s Anglií expert Horváth