12 nej... pražské archeologie

13. prosinec 2009

V Muzeu hlavního města Prahy je k vidění výstava, nazvaná Cesta do hlubin města aneb 12 nej... objevů pražské archeologie. Pokud jste ji dosud neviděli, můžete k prohlídce využít blížícího se vánočního času. Pokusíme se vás přesvědčit že tahle návštěva bude stát za to.

Co všechno výstava v Muzeu hlavního města Prahy nabízí vám prozradí vedoucí oddělení archeologických sbírek muzea Miroslava Šmolíková.

Miroslava Šmolíková: Je to výstava, kterou jsme koncipovali trochu jinak, než bývají návštěvníci zvyklí. Není to výstava, která primárně předvádí předměty nebo nějaké objevy, ale je to výstava o archeologii. A to proto, že archeologie jednak vypovídá o historii a životě města, v tomto případě Prahy, ale taky je sama jejich součástí. Výstavu jsme rozdělili na čtyři části... První je takový prolog celé výstavy, který má název Z šera dávných věků a je věnován počátkům archeologie v Praze, potažmo vlastně v celé České republice, protože archeologie v duchu moderním začíná na Pražském hradě. Už na počátku 20. let minulého století byl vytyčen koncept systematického výzkumu Pražského hradu, který už tehdy počítal s tím, že veškeré archeologické informace se budou získávat a skládat do jisté mozaiky po téměř nekonečně dlouhou dobu. Archeologové od té doby zasahují při všech stavbách a rekonstrukčních pracích, které se na Hradě dějí... V dalším oddíle, který jsem nazvali Archeologie ve městě, klesáme do podhradí a představíme počátky a rozvoj archeologie na teritoriu města Prahy. Součástí tohoto oddílu je i počítačový program, který umožňuje návštěvníkům najít si známé archeologické lokality například v místě jejich bydliště... Třetí oddíl, ten úplně stěžejní, již představuje dvanáct vybraných objevů, které signalizuje název výstavy. Musím říct, že jsme měli veliký problém s tím, jak vybrat ty opravdu "nej", protože o archeologických objevech, výzkumech a jejich výsledcích se někdy dost těžko dá říct, který z nich je nejvýznamnější, protože byť je nález svým rozsahem malý, může i on přinášet naprosto unikátní informace. Začínáme objevem neolitického rondelu v Ruzyni a potom se přes keltské pohřebiště objevené Na Slupi dostaneme na polykulturní lokalitu v Nové Liboci. Tato část končí zatím největším germánským pohřebištěm v Čechách, které bylo objeveno v Praze-Zličíně. Potom se již, přes takový spojovací článek, který představuje objev dvorce ze 13. století v Čakovicích a středověké tvrze s dvorcem ze 14. století v Třeboradicích, dostáváme na teritorium historických částí města. Další archeologickou lokalitou, kterou představujeme, je Karlův Most, potažmo most Juditin; potom se věnujeme novým objevům na Malé Straně, které se týkají zejména nových poznatků o jejím opevnění, komunikačním schématu, o cestách, které tudy procházely, a také zmiňujeme rotundu svatého Václava, zatím nejstarší známý kostel z Malé Strany. Další část je věnována Novému Městu a světu středověkých řemeslníků a přes barokní hřbitov ve Šporkově ulici a posléze i oddíl nazvaný Popelnice minulosti, který se věnuje unikátním nálezům organických materiálů ve středověkých studnách a jímkách, se dostáváme k vrcholu celé výstavy, který představuje výzkum na náměstí Republiky... Tím končí hlavní část výstavy a my pokračujeme do čtvrté části, která je nazvaná Z archeologické kuchyně, kde jsme se snažili předvést jakési simulované pracoviště archeologického výzkumu a seznamujeme návštěvníky i s různými dalšími obory, s kterými archeologie spolupracuje.


Koník z archeologických nálezů na území Prahy

O některých archeologických objevech, které jsou na výstavě 12 nej... v Muzeu hlavního města Prahy představeny, jsme už v minulých letech v našem pořadu hovořili. Jednalo se většinou o pravěké nálezy. A tak si pojďme říci pár zajímavostí o prezentovaných výzkumech ze středověku a novověku. Například výzkum Malé Strany přinesl v minulých dvou desetiletích skutečně nepřeberné množství unikátních informací o nejstarší historii podhradí Pražského hradu - o rozsahu středověkého osídlení, hradbách nebo starých komunikacích. Hovoří Jan Havrda z Archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Praze.

Největší bohatství vzácných artefaktů se obvykle skrývá ve středověkých studnách a odpadních jímkách. Bylo tomu tak i v Praze na Malé Straně. Co je toho příčinou?

Dalším zajímavým objevem, prezentovaným na výstavě Cesta do hlubin města aneb 12 nej... objevů pražské archeologie v Muzeu hlavního města Prahy, je poměrně nedávný objev barokního pohřebiště ve Šporkově ulici... Kdysi se tam nacházel kostel sv. Jana, zrušený i se hřbitovem za josefských reforem na konci 18. století. Předpokládalo se, že na zkoumaném pozemku bude 100 až 150 mrtvých. Ve skutečnosti tam nakonec byly odkryty ostatky zhruba třinácti set osob, z nichž 906 se nacházelo v anatomické pozici - tak, jak byli mrtví v barokní době pohřbeni. Kromě kostí byly odkryty i mnohé zajímavé předměty, které sloužily jako pohřební výbava. Hovoří o tom archeolog a archivář-specialista Martin Omelka z Archivu hlavního města Prahy.

Co všechno z bohatých nálezů ze Šporkovy ulice je na výstavě ke spatření?

Víc se dozvíte na výstavě Cesta do hlubin města aneb 12 nej... objevů pražské archeologie v Muzeu hlavního města Prahy; potrvá do 10. ledna. Pozvala vás na ni Miroslava Šmolíková ze zmíněného muzea a kromě ní i Jan Havrda z Archeologického oddělení Národního památkového ústavu v Praze a Martin Omelka z Archivu hlavního města Prahy. S oběma jsme natočili trochu víc, než se nám do dnešního pořadu vešlo a tak vám můžeme slíbit, že se k jejich objevům v dohledné době vrátíme podrobněji.

Vysíláno v Planetáriu č. 50/2009, 13. - 19. prosince 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (15:54).

autor: frv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová