Žítkovské bohyně: Schopnosti čarovat se přenášely z matky na dceru. Poslední žijící měla pouze syny
Slovo bohyně si většinou spojujeme s mytologickými postavami, které měly nadpřirozené schopnosti a moc ovládat svět.
Existovaly ale i bohyně světské, které až do roku 2002 žily v Bílých Karpatech na moravsko-slovenské hranici, v okolí Starého Hrozenkova a především kolem osady Žítková. Říkalo se jim bohyně, protože takzvaně bohovaly neboli čarovaly a jejich schopnosti uzdravovat a věštit budoucnost k nim přiváděly klientelu z okolí, ale i ze Slovenska, Rakouska a Uher.
Žily na samotách v oblasti, které se dodnes říká Kopanice, a byly to výborné bylinkářky, botaničky a psycholožky. Svá léčení rostlinnými lektvary často doprovázely i zaříkáváním, což byla kombinace pohanského vzývání sil přírody s křesťanskými modlitbami.
Možná by o nich svět vůbec nevěděl, kdyby v roce 1913 nenapsal katolický kněz Josef Hofer knihu, ve které činnost bohyní kritizuje a označuje je za podvodnice, které těží z důvěřivosti a naivity svých klientů.
Ti, kdo je navštívili, ale tvrdili opak. Schopnosti čarovat se u bohyní přenášely z matky na dceru a poslední žijící bohyně Irma Gabrhelová měla pouze syny. Zemřela v roce 2002 a své umění zděděné po matce si tak odnesla s sebou na věčnost.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.