Budovy v židovské čtvrti v Třebíči jsou především v renesančním a barokním slohu a obsahují řadu zajímavých architektonických detailů
Třebíč vždy představovala jedno z důležitých center moravských Židů. Nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1338. Tamější židovská obec byla jednou z nejpočetnějších na Moravě – v polovině 19. století tvořila celou čtvrtinu města.
Tamní židovská čtvrť spolu s bazilikou sv. Prokopa byla v roce 2003 zapsána jako unikátní památka tohoto druhu u nás do seznamu UNESCO.
Budovy jsou především v renesančním a barokním slohu a obsahují řadu zajímavých architektonických detailů. Obytné domy doplňují objekty bývalých židovských institucí – radnice, rabinátu, chudobince, nemocnice a školy.
Za zmínku stojí i Dům Seligmanna Bauera na takzvaném Španělovském pozemku. V něm se nachází hokynářství a moderně vybavená kuchyň. Dům ukazuje bydlení židovské rodiny v meziválečném období. Duchovním potřebám pak sloužily dvě synagogy – Stará, neboli Přední a Zadní, obě založené v 17. století.
Ke čtvrti přiléhá udržovaný hřbitov, čítající zhruba 3000 náhrobků. Všechny židovské památky v Třebíči propojuje naučná stezka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
