Zemědělci v Česku protestují – vadí jim především Green Deal. Připojili se i farmáři z Litoměřicka

„Nás se nikdo nebude ptát, jestli ty peníze máme, nebo ne – prostě je někde budeme muset najít,“ povzdechne si Karel Tachecí, když přijde řeč na novou daň z nemovitosti. Ta od letos vzrostla o 80 procent.

Rostou ale i další náklady, které farmáři ovlivnit nemohou. „Zvednou se i nájmy z polí, protože ti jejich majitelé to pošlou za námi,“ dodává Tachecí.

Ředitel zemědělského družstva v Klapém a místopředseda Agrární komory Otakar Šašek je přesvědčený, že řada menších zemědělců se může kvůli rostoucím výdajům i zadlužit. „Spousta těch zemědělců se bude zadlužovat, protože nebudou mít provozní peníze. To souvisí s tím, že spousta lidí nemá prodanou úrodu roku 2023,“ doplňuje Šašek.

Problémy s přeplněnými sklady měl donedávna i Karel Tachecí. „My jsme do konce roku neprodali v podstatě žádné obilí – už jsem si z toho dělal hlavu, co se bude dít – pak se to ale najednou utrhlo a během ledna a začátku února jsme prodali dvě třetiny úrody,“ doplňuje s úlevou v hlase Karel Tachecí.

Své obilí v biokvalitě prodal nakonec za nižší cenu, která odpovídala úrovni z roku 2019.

Zemědělci mají kvůli válce na Ukrajině stále plné sklady obilí

Ceny jednotlivých komodit přímo ovlivňuje i rusko-ukrajinský konflikt. „To obilí mělo končit v severní Africe a tam, kam Ukrajina historicky vyvážela. Veliká část toho obilí ale zůstala na evropském trhu a dochází pak k těm problémům s přeplněnými sklady, k propadům cena podobně,“ vysvětluje Šašek.

Podle něj přitom může být ještě hůř. „Ten nejhorší scénář je takový, že v okamžiku žní nebude to obilí kam dávat,“ uzavírá Otakar Šašek.

Zemědělci proto chtějí na nejpalčivější problémy upozornit několika celostátními protesty. Ministr zemědělství Marek Výborný z KDU-ČSL přislíbil podporu středně velkým zemědělským podnikům. Na úrovni Evropské unie chce současně apelovat na snížení byrokratické zátěže.