Zdevastovaný zámek v Lipové na Šluknovsku by mohl být přístupný za čtyři roky

Zámek překvapuje svou rozlohou. „Je to jeden z největších zámeckých objektů v Ústeckém kraji, ale i v rámci České republiky. Má 52 místností, několik tisíc metrů čtverečných podlahové plochy... Má taky zvláštnost - od doby svého vzniku nebyl nikdy přestavován.“ To není jediné unikum téhle obrovské budovy. Uvnitř se jich ukrývá hned několik.

„Tady se díváme na krásnou pozdně barokní, spíš klasicistní stavbu postavenou podle tehdejší absolutně nejaktuálnější francouzské architektonické módy.“ Zámek je vzhledem ke svému stavu svědomitě zabezpečený.

„Zvláštností tohoto zámku je, že v každé místnosti byla jiná klenba,“ připomněl Jan Rapin. Dalším unikátem objektu, který je od roku 1958 památkově chráněný, je zábradlí schodiště, tajná chodba nebo malá soukromá kaple. „Tady bylo totiž tajné schodiště, ta místnost nad tím v prvním patře to byla kaple sv. Kříže. Na hlavním zámeckém schodišti je zábradlí, které je z pálených keramických tvarovek, zatím jsme nedohledali jiný zámecký objekt, který by tuto zvláštnost měl.“

Spolek Via Tempora Nova nemá žádnou fotografii, která by zachycovala, jak zámek v minulosti vypadal. „Tady bohužel se zatím nepodařilo zatím žádnou dohledat. Restaurátoři to nebudou mít lehké, ale těší se na tu práci. Co nás opravňuje k optimismu je, když se podíváte na zbytky omítek, tak tam jsou zbytky rokokové a barokní výmalby, restaurátoři to umí obnovit,“ dodává Jan Rapin.

zdevastovaný zámek v Lipové na Šluknovsku|foto: Daniela Pilařová

Společnosti Via Tepora Nova zatím dostávala v dotacích jen zlomek toho, co by bylo potřeba ke kompletní rekonstrukci. Pomáhala i obec Lipová. Peníze posloužily na rozsáhlé úpravy zámeckého parku a odklizení suti ze samotného objektu. Na projektu se podílí také architekt a statik Miloslav Smutek. „U toho starýho domu nikdy nevíte co tam je, tak se musíte strašně řídit intuicí. Snažíme se pochopit ten dům, pochopit tu filozofii lidí, kteří ho stavěli.“

Do projektu zasahuje Národní památkový ústav, v tomto případě památkář Petr Diviš. „Je to tuhý boj v každém případě. Skloubit požadavky naše a moderní využití toho prostoru.“ Celková oprava zámku by měla vyjít na 250 milionů korun a za čtyři roky by mohl být celoročně otevřený pro veřejnost.