Zámek v Duchcově se zaplnil odlitky antických soch

3. červen 2016
Socha lukostřelce z repliky štítu chrámu bohyně Atény z ostrova nedaleko Atén

Sto padesát historických odlitků antických soch vystavují (od 3. června) na zámku v Duchcově na Teplicku. Kopie známých i méně známých děl byly před zhruba sto až sto padesáti lety v módě. Dnes tvoří sbírku Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a ta část na zámek zapůjčila.

Antikou se nechali inspirovat i Valdštejnové, původní majitelé zámku. Jednotlivé části výstavy se prolínají právě se zámeckým životem – například barokní zámecké divadlo.

To hlavní jsou na nové výstavě sochy. K vidění jsou i ojedinělé kousky. Například kompletní replika štítu chrámu bohyně Atény z ostrova nedaleko Atén, kterou představil ředitel Ústavu pro klasickou archeologii Peter Pavúk.

„Štít byl rozbitý na kousky. A ty sochy, jak je tu vidíte, tak v této podobě se z antiky nedochovaly, ale byly zrestaurované a v této podobě je dnes už ani nenajdete,“ popisuje Peter Pavúk.

Kompletní replika štítu chrámu bohyně Atény z ostrova nedaleko Atén

Právě v tomto štítu je také jediná barevná socha. Je to výrazně žlutý lukostřelec v přiléhavém oblečení s červenými a modrými motivy. „Prakticky všechny antické sochy byly barevně pomalované,“ vysvětluje Peter Pavúk.

„Nejintenzivnější rozkvět zámecké scény je datován zhruba do let 1760 až 1814 a na základě archivních průzkumů se dozvídáme i o tom, že součástí vybavení tohoto divadla byly i antické motivy,“ říká Marian Hochel, kastelán a jeden z kurátorů výstavy.

Nová výstava na duchcovském zámku

V zámeckém divadle jsou proto repliky antického divadla a dvou kostýmů původně z dílny výtvarníka a scénografa habsburského dvora Antonia Daniela Bertolliho. Jeden z nich – kostým pro postavu Atény – byl vyroben speciálně pro duchcovskou výstavu.

Podle Evy Lukášové z Národního památkového ústavu ale při tvorbě tohoto kostýmu například neznali barvy. „Po průzkumu jsme dospěli k velmi překvapujícímu zjištění. Tato bohyně neměla bílý oděv, ale její šaty byly velmi často v červené barvě,“ vysvětluje Eva Lukášová a dodává: „Tak, jak si to autor přál, kostým nese nesčíslné množství atributů, které tuto bohyni doprovází.“