Záhadný původ Phobosu
Jeden ze dvou malých souputníků rudé planety, Phobos, byl objeven 17. srpna roku 1877 Asaphem Hallem. Evropská kosmická sonda Mars Express teď pomocí spektroskopických měření zjistila, že Phobos by měl být svým složením velmi podobný silikátovým materiálům už dříve detekovaným přímo na povrchu Marsu.
Podle italského astronoma Marca Giuranny z Národního astrofyzikálního institutu v Římě by to znamenalo, že Phobos mohl být vytržen z mateřské planety při mohutném impaktu, nebo vznikl z úlomků mnohem většího, srážkou rozbitého měsíce, který kdysi obíhal kolem Marsu a byl uhněten ze stejného materiálu jako planeta.
První možnost je nám povědomá z příběhu našeho Měsíce; druhé, která předpokládá spojování úlomků rozbitého Marsova souputníka, nahrávají poznatky z experimentu uskutečněného zmíněnou sondou Mars Express. Její aparatura měřila pohyb sondy během přiblížení k Phobosu. Podařilo se jí určit intenzitu jeho gravitačního pole a z toho odvodit i jeho hustotu. Pokud hypotetický „rozbitý“ měsíc obíhal příliš blízko Marsu, gravitační síly ho mohly roztrhat na kousky, z nichž se pak mohl zformovat současný Phobos.
Průměrná hustota tohoto tělesa fazolovitého tvaru o rozměrech přibližně 27×21 x 20 km je podle nových měření pouhých 1860 kg/m3, tedy necelá polovina hustoty přítomných silikátových minerálů. Nejjednodušší vysvětlení je, že měsíc je velmi „děravý“, což odpovídá teorii shlukování úlomků. Velké balvany se spojily jako první, pak následovaly jednotlivé vrstvy menších velikostí a jemnějšího materiálu, píše se v časopise New Scientist. Americký astronom Pascal Lee však upozorňuje, že by se nemělo spěchat s určením jediné varianty; data prý vypadají velmi zajímavě, ale stále ještě mohou být v souladu s teorií, že Phobos byl zachycen planetou Mars. V opačném případě bychom museli naši dosavadní představu o tom, že Phobos byl původně zbloudilou planetkou, kterou si rudá planeta přitáhla, radikálně změnit. Uvidíme, co k problému řekne ruská kosmická sonda Fobos-Grunt, která má vzorky materiálu odebrané z povrchu měsíce doručit k rukám astronomů. Její start je naplánován na konec roku 2011.
Vysíláno v Planetáriu č. 46/2010, 13. - 19. listopadu.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
