Zachránili řidiče z hořícího auta. „Bál jsem se, ale nemohl bych žít s tím, že jsem nic neudělal,“ shrnuje jeden ze zachránců

„Jeli jsme společně do práce, když jsme si před obcí Černovice všimli vozidla v příkopu, kterému šel z motorového prostoru kouř. Rozhodli jsme se zastavit, otočili jsme auto a jeli jsme směrem k té dopravní nehodě. Při našem příjezdu už začaly z motorové části vozidla šlehat plameny. Nejdřív jsme nevěděli, jestli v autě někdo je, ale když jsme se podívali dovnitř, viděli jsme tam člověka na sedadle řidiče. Byl v bezvědomí,“ vzpomíná jeden ze zachránců.

Muži zkoušeli u řidiče otevřít dveře, aby ho dostali ven, ale nešlo to. Dveře byly vklíněné dovnitř auta, žádné páčidlo nebylo k dispozici a šlo o čas. V tu chvíli chlapi věděli, že jim nezbývá nic jiného, než rychle zvládnout požár.

V osobním autě, ve kterém přijeli, hasicí přístroj nebyl, tak začali zastavovat kolemjedoucí auta. I když byli jen v civilu, uspěli. Možná i proto, že projíždějící řidiči viděli plameny, a pochopili, že muži, kteří je zastavují, potřebují pomoc.

Jako policisté věděli, že má smysl zastavovat spíš velká vozidla nebo autobusy, protože ty musejí mít hasicí přístroj v povinné výbavě. Hned napoprvé to klaplo. Řidič dodávky hasicí přístroj měl a půjčil, a cisterna, kterou zastavili jako druhou, ho měla také.

K hořícímu autu se báli. Dobře věděli, co se může stát. Ale jen se dívat na to, jak jiný člověk uhoří, to nemohli.

Řidič byl ve svém voze uvězněný a nemohl ven|foto: Policie ČR

Kapota motoru byla pootevřená, takže po vystříkání hasicího přístroje přestaly plameny šlehat a z auta se už jen kouřilo. Štěstí bylo, že Josef Aron byl kdysi u dobrovolných hasičů, a tak uměl s hasicím přístrojem zacházet. Vzápětí na pomoc přiběhl další muž, pravděpodobně řidič zastavené cisterny, a pomohl s odpojením baterie u havarovaného auta. Teprve v tuto chvíli se řidič havarovaného vozu probral a začal sténat.

Jak vzpomíná Josef Aron, s kolegy byli sehraní. Aniž by se nějak složitě domlouvali, každý z policistů automaticky dělal něco důležitého, co v danou chvíli pomohlo zvládnout kritickou situaci.

Petr Sládek se věnoval řidiči ve vozidle a spolu s Josefem Aronem ho uklidňovali, protože řidič chtěl auto za každou cenu opustit. Auto bylo ale tak zdeformované, že to nebylo možné – střecha a dveře vozidla byly promáčklé směrem na řidiče. Po nějaké chvíli a nemalé námaze se mužům podařilo dveře odstranit, aby se řidiči alespoň trochu ulevilo.

Michal Kašpar se ujal řízení dopravy. Čmoudící havarované auto lákalo čumily a hrozila další dopravní nehoda z nepozornosti nebo zácpa, kterou by se na místo nedostali hasiči a záchranka.

Všechny složky Integrovaného záchranného systému dorazily na místo do 10 minut, přesto těch 10 minut mohlo být bez pohotového a odvážného zásahu třech policistů pro zraněného řidiče v havarovaném voze fatální. Zraněného řidiče převzala letecká záchranná služba a v současné chvíli je prý mimo ohrožení života.

Petr Sládek, Michal Kašpar, Josef Aron – hrdinové žijící mezi námi. Báli se stejně jako my, ale svůj strach dokázali překonat. Také cítíte, že tito policisté naplnili heslo „Pomáhat a chránit“ na tisíc procent?