Za Rossinim do Liberce

Beaumarchaisova komedie Le barbier de Séville z roku 1772, sahající k postavám commedie dell`arte, byla před Rossinim v Itálii zhudebněná dokonce čtyřikrát. Zpěvoherní verze napsaná G. Paisiellou v roce 1782 byla považována za nepřekonatelnou, takže Rossini váhal před dalším zpracováním stejné látky. Libretista Sterbini napsal pro čtyřiadvacetiletého Rossiniho libreto zcela nové, odpovídající skladatelově hudebnímu temperamentu a zřetelně odlišné od Paisiellova textu.

Logo|foto:Český rozhlas

I když odezva římského publika 20. února 1816 v Teatro Argentina byla zpočátku vlažná, skvělá předehra, proslavené árie, virtuosní pěvecké ansámbly, neuvěřitelná melodická invence, vtip a originalita, to vše činí tuto operu nesmrtelnou. V Rossiniho hudbě je něco, co bylo zárukou obrovských úspěchů nejen v Itálii první poloviny 19. století, ve Vídni, královské Anglii a Francii, ale co jí zaručuje populárnost ještě dnes, po více než 180 letech: je to její geniální melodika, která nutí zapomenout na všechny ostatní nedostatky. Melodika nekomplikovaná, prostá a bezprostřední jako lidové písně Rossiniho rodné Itálie, nesmírně vtipná, poutavá a neproblematická, dokonalý obraz svého tvůrce.

V liberecké inscenaci Lazebníka sevillského, která je zpívaná v italštině a mluvené prózy uslyšíte v češtině, účinkují v roli hraběte Almavivy Aleš Briscein a Miloslav Pelikán, doktora Bartola zpívá Pavel Klečka a Yevhen Shokalo, v roli Rosiny alternují Martina Chylíková a Michiyo Keiko a v roli Figara Alexandr Beň a Anatolij Orel. Uslyšíte i další členy libereckého souboru pod vedením sbormistra Martina Veselého a pod taktovkou Martina Doubravského.

Logo|foto:Český rozhlas