Vyklice aneb Nenaplněná naděje na nejmladší obec v Česku

19. listopad 2018

Na počátku 80. let minulého století navždy zmizelo z map 5 obcí – Vyklice, Tuchomyšl, Lochočice, Otovice a Hrbovice. Musely ustoupit těžbě hnědého uhlí.

Přesto naděje na symbolickou záchranu jedné z obcí, Vyklice, žila dál. Dokonce se mohla stát nejmladší obcí nejenom u nás na severu Čech, ale rovnou v celé České republice.

Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1239, kdy byly Vyklice majetkem pánů z Rýzmburka. Dalším důležitým datem byl rok 1820, kdy se zde začalo s těžbou uhlí. Těžba se také obci nakonec stala osudnou.

18. března 1974 byli občané Vyklic na veřejné schůzi seznámeni zástupci Palivového kombinátu s plánem likvidace obce. Zpráva byla pro občany zdrcující. Střídaly se návrhy na výstavbu nových Vyklic nebo na výstavbu společného činžovního domu. Nejkrutější však byla správa pro starší občany, kteří ve Vyklicích strávili buď celý život, nebo jeho podstatnou část.

Likvidace se týkala celkem 281objektů na území obce. V roce 1982 bylo zahájeno stěhování. Nový domov pak našli občané Vyklic na nově vybudovaných sídlištích v Chlumci, Krásném Březně a Kamenném vrchu.

Původní Vyklice dnes leží na dně západní části jezera Milada, které vzniklo zatopením hnědouhelného povrchového dolu Chabařovice.

Přesto jakoby Vyklice žily dál – na počátku tohoto tisíciletí totiž založilo několik občanů „Sdružení občanů Vyklice“. Jeho stěžejní myšlenkou byla výstavba obce Nové Vyklice, která by se měla nacházet co nejblíže obce původní.

Území bývalých Vyklic totiž dnes leží na dně západní části jezera Milada, které vzniklo zatopením hnědouhelného povrchového dolu Chabařovice

Členové „Sdružení" spolu s architektem vybrali postupně šest lokalit pro budoucí výstavbu, avšak všechny zamítl Báňský úřad v Mostě s odkazem na zásoby nevytěženého uhlí. Na pozemních, kde by měly Nové Vyklice stát, se totiž nachází státní rezerva uhlí.

Prozatím se tedy zdá, že rok 1982 byl v dějinách Vyklic skutečně bohužel i rokem posledním.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.