Vychovávejte své děti tak, aby se uměly bránit před cizími lidmi
Školy děti učí, jak se chovat k cizím lidem. Spolupracují při tom se státní i městskou policií. Ani rodiče ale nebezpečí, které hrozí jejich dětem od cizích lidí, nepodceňují. Tady je příběh maminky Kateřiny...
„Na dveřích školy viselo upozornění od vedení školy, že byli od městské policie varováni, aby rodiče nenechávali děti bez dozoru, protože je tady potenciální nebezpečí únosu,“ popisuje paní Kateřina.
Začala proto svoje děti do školy doprovázet, a také je varovala, aby věděly, co se může stát. „Přiznám se, že jsem je trochu přestrašila. Řekla jsem jim také pár základních rad, jak se chovat, budou-li osloveny neznámým člověkem,“ vysvětluje paní Kateřina.
Dětem poradila, aby se pohybovaly, pokud to jde, vždy minimálně ve dvojici, aby se daly při oslovení neznámým dospělým na ústup a ať se snaží na sebe upoutat pozornost dalších lidí ‒ třeba tím, že zahodí baton, začnou utíkat a křičet. Toho, že jde o dost radikální doporučení, si je vědoma.
„Pořád lepší, když 5krát tu situaci vyhodnotí špatně a způsobí zbytečný rozruch. Hlavní je, že jim to jednou může život zachránit,“ dodává paní Kateřina.
U menších dětí je potíž v tom, že i když vědí, co mají a nemají dělat, cizí dospělý je přesvědčí nebo zastraší. Aby děti byly o rizicích informované, fungují na školách metodikové prevence a aktivně se zapojuje státní i městské policie. Strážníci a policisté nejen že dětem vysvětlují co a jak, ale nacvičují s nimi i modelové situace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.