Vstup Žatce do UNESCO je přínosem hlavně pro občany a podnikatele, říká ředitel Chrámu chmele a piva
Žatec a krajina žateckého chmele se loni na podzim stali sedmnáctou českou památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Stálo mnohaleté úsilí za to? Co zápis na tento seznam přinese žateckým občanům a podnikatelům? O tom si povídáme s Jaroslavem Špičkou – manažerem týmu, který město na vstup do UNESCO připravoval.
„Zápis na seznam světového dědictví je hlavně o ochraně a edukaci. Žatec a jeho krajina doposud svou výši ochrany měla právě díky památkovým rezervacím. Vstup do UNESCA poskytuje nejvyšší míru ochrany, to ale s sebou nepřinese žádná opatření, které by doposud Žatec neměl,“ vysvětluje Jaroslav Špička.
Podnikání, UNESCO a cestovní ruch
„Zájem o podnikání u nás je, i když by podle mě mohl být i větší. Za poslední rok se přímo v centru otevřely dva nové podniky. Očekáváme, že s narůstajícím cestovním ruchem se zvýší počet místních podnikatelů. Město Žatec pracuje na zdokonalení infrastruktury cestovního ruchu. Město například připravuje nové parkovací plochy, či odstavná parkoviště,” konstatuje Špička.
Chmelařské sklady, půdy, komíny i jiné památky jsou pro veřejnost k vidění ve dvou velkých objektech – jedním je Chrám chmele a piva, druhým pak Chmelařské muzeum, největší svého druhu na světě.
Proč pokus o zápis v roce 2017 nevyšel? Čeho všeho se bude ochrana UNESCO týkat? A může Žatec o svůj zápis přijít? Nejen to se dozvíte v přiloženém audiozáznamu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
