Vrch Lovoš nad Lovosicemi je jednou z nejvyšších dominant Českého středohoří

30. květen 2018
Česko – země neznámá

Dnes zamíříme na vrch Lovoš tyčící se nad severočeskými Lovosicemi. Jeho jméno je zřejmě odvozené od kmene Lovosů či Lovošů, kteří kraj kdysi obývali. Zvláštní je, že má dva vrcholy a že na jeho svazích roste vzácný strom – oskeruše. Na Lovoš je možné vystoupat z několika stran, ale každopádně musíte po svých. Autem se nahoru vyjet nedá.

Lovoš je tedy dvojvrchol s nadmořskou výškou 570 a 489 metrů. Nižší vrchol se jmenuje Kybička. Přímo z centra Lovosic vede nahoru zelená turistická značka. Příjemnější a také malebnější je cesta po žluté Opárenským údolím, kdy cestou navíc narazíte na zbytky Opárenského hradu a také restauraci Černodolský mlýn.

Hlavní vrchol Lovoše, kterému někteří říkají Velký Lovoš, a Kybičku, nazývanou také někdy Malý Lovoš, od sebe dělí mělké sedlo. Obě magmatická tělesa vytvořila nejvýše vyzdviženou tektonickou kru Českého středohoří. Zatímco Lovoš je čedičový, Kybička je znělcová.

Na Kybičku dojdete krátkou odbočkou z naučné stezky. Kamenitá pěšinka vás dovede ke skále tvořené třemi sloupy, jakoby srovnanými podle velikosti. Podle jedné pověsti jde o tři zkamenělé dívky z Lovosic, které jejich matka proklela, protože nepřišly včas domů ze sběru malin. Podle jiné verze jde o dívky ze Lhotky, které odmítly jít na mši, rouhaly se a následně zkameněly.

Pohled z Lovoše do údolí

V přírodní rezervaci Lovoš narazíte i na řadu zajímavých rostlin. Roste tu koniklec luční, kosatec bezlistý, lilie zlatohlavá a hlavně endemit České republiky, jeřáb český. Většina z tisícovky jeřábů v České republice roste totiž právě na úbočí Lovoše. A najdete tu i památnou oskeruši.

Na vrcholu Lovoše provozuje Klub českých turistů Lovosice bufet, který je otevřen zpravidla od pátku do neděle. A pokud budete chtít, můžete tam dokonce i přespat. A kruhový rozhled nejen na blízké Lovosice, ale i další vrcholy Českého středohoří rozhodně stojí za to.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.