Vánoční muzika není jenom hudba, ale i pokrm

23. prosinec 2017
Staročeský štědrovečerní stůl - skanzen Zubrnice

Staročeský štědrovečerní stůl je pro dnešního člověka trošku netypický. „Lidé si neuvědomují, že je 24. prosinec ještě postní den. A letos navíc čtvrtá adventní neděle, takže bychom měli mít na stole trochu postní jídlo,“ říká Jitka Ledvinková ze skanzenu v Zubrnicích.

Pokrmy na vánočním stole byly v Čechách hlavně symbolické. Neměla třeba chybět čočková polévka – čočky je hodně, takže měla přivolat bohatství. „Nebo hrách – z toho se mohla vařit i polévka nebo pučálka,“ vysvětlila Ledvinková.

Hrách je podle pro české země tradiční a dají se s ním dělat kouzla. „Ale asi se lidem nechce s tím pracovat. On se musí nechat v noci namočit, pak nechat napučet a nakonec opražit na oleji. Je to vynikající,“ doporučuje Ledvinková.

Samozřejmě na tradiční stůl už po staletí patří vánočka. Pletence byly symbolem pospolitosti. Svícen a jablka – jejich počet by měl odpovídat počtu stolovníků.

„No a musel tam být i chleba- když je chleba není hlas, tak proto,“ vysvětlila ještě Jitka Ledvinková. I dnes ještě lidé vědí, co je vánoční kuba, který také měli Staročeši na stole. A v Českém středohoří pak vánoční muziku. To není hudba, ale opět pokrm. Středohoří je ovocnářská oblast, takže lidé si na zimu dělali z různého ovoce, hlavně z jablek křížal. Ty se na Vánoce rozvařily, propasírovaly přes sítko, vše se dochutilo perníkem a vanilkou i hřebíčkem. A vznikla vánoční muzika. Mazala se třeba právě na vánočku.