Václav Vacek – novinář, odbojář a pražský primátor, rodák z Libochovic
Když začalo v květnu roku 1945 v Praze povstání a z pouličních amplionů se ozývaly výzvy o pomoc, radnici hlavního města už řídil revoluční triumvirát. V jeho čele stál rodák ze severočeských Libochovic, JUDr. Václav Vacek.
Rodiče ho v mládí poslali studovat do Prahy, kde absolvoval gymnázium a právnickou fakultu. Ovládal němčinu, angličtinu, francouzštinu, latinu i italštinu.
V advokacii ale dlouho nepobyl, kariéru začínal jako sociálnědemokratický novinář.
Před první světovou válkou působil ve Vídni jako parlamentní zpravodaj Práva lidu, Rovnosti a Nové doby. Pak se stal vedoucím redaktorem večerníku Právo lidu a revue Akademie.
Při vzniku Československa byl tajemníkem Národního výboru a poté sekretářem ministra spravedlnosti. V květnu 1921 vstoupil do nově založené komunistické strany. Parlamentní volby ho v roce 1935 vynesly až do senátu.
V době protektorátu se angažoval v odboji. Třikrát ho zatklo gestapo a několik měsíců strávil ve vězení. Pražskou radnici řídil v době povstání a potom podruhé v letech 1946 až 1954. Právě on vítal 9. května 1945 před Staroměstskou radnicí první jednotky Rudé armády.
Václav Vacek zemřel v roce 1960. Jeho jméno nesly dlouhá desetiletí náměstí, trasa metra, stadion a další stavby. V roce 1990 dostala většina z nich nové názvy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka