V Ústí nad Labem si připomněli výročí masakru na Benešově mostě v červenci roku 1945

Tragickou událost si v Ústí nad Labem minulou středu připomněli malou pietní akcí. Mezi jinými se jí zúčastnil ústecký primátor Petr Nedvědický, předsedkyně sdružení Heimatkreis Aussig Brigitta Gottmann, nebo předseda Kulturního sdružení německé menšiny Radek Novák. Pozvali jsme je k mikrofonu Sousedů.

Závěr pořadu patří výročí týdne, ve kterém si připomínáme bývalého východoněmeckého ministra Johanna Wittika. Narodil se 9. srpna 1923 v Liberci.

Po připojení Sudet k třetí říši musel narukovat do wehrmachtu a odejít na frontu. V roce 1945 padl Johan Wittik do britského zajetí a po návratu byl vysídlen do saské Pirny. Zde si našel práci v textilních závodech a vstoupil do východoněmecké obdoby komunistické strany, do SED – Sozialistische Einheitspartei Deutschlands.

Při práci vystudoval střední textilní školu v Žitavě. To mu společně s aktivním členstvím v SED umožnilo kariérní postup, a z dělnických profesí se zakrátko dostal do funkcí vedoucích.

Pak odešel do Berlína na ministerstvo lehkého průmyslu na místo vedoucího jednoho z odborů, v roce 1965 se propracoval až do křesla ministra lehkého průmyslu.

V roce 1973 byl Wittik jmenován velvyslancem NDR v Číně, kde působil až do roku 1976, kdy skončilo i jeho členství v ústředním výboru strany. Až do důchodu v roce 1990 stál v čele státního podniku Minol, prakticky monopolního výrobce minerálních olejů a pohonných hmot a provozovatele čerpacích stanic v NDR.