V podzemních chodbách Panství Velichov se skladovalo ovoce, teď je tam muzeum historického skla

„Velichov byl z poloviny skládka, odvezli jsme odtud tuny odpadu,“ vzpomíná na začátky zvelebování svého Panství Velichov, jak mu říká, Milan Tálský.

8 fotografií

Na pastvinách kopce Velichov se v současné době pasou v prostorných ohradách jeleni sika, skotské náhorní plemeno krávy, lamy alpaky, kozy, ovce i minihorsy. Osm hektarů nádherné přírody obklopené lesem doplňuje jezírko, tenisové kurty, koutek pro děti a železniční kolejnička s pravým návěstím a šraňkami. 

V katakombách pod Velichovem roste muzeum historického skla

Kopec Velichov protínají stovky metrů pískovcových podzemních chodeb. Před sto lety sloužily ke skladování ovoce, které se pak po Labi přepravovalo do Hamburku.

Milan Tálský je objevil náhodou. Podzemní místnost totiž považoval za sklípek. Místnost přitom uvádí do sítě stovek podzemích chodeb, které protkávají celý Velichov. Po rekonstrukci pískovcových chodeb v nich se svými spolupracovníky buduje muzeum historického skla.

8 fotografií

Sbírky doplňují i díla některých současníků, jako například vodní svět Jiřího Pačínka z Kunratic u Cvikova. V podzemním muzeu je v současné chvíli na 7000 skleněných exponátů rozdělených podle barev a samozřejmě podle sklářů.

Podzemí ukrývá i solnou jeskyni

Celý Velichov má dost zásob vody té nejvyšší kvality. Ta zurčí i v solné jeskyni.

Solná jeskyně s himalájskou solí má v katakombách svůj smysl. Díky ní není cítit vlhkost a plíseň. Sůl, tím, že proudí komínovým efektem, dokáže celé sklepy vydezinfikovat – není tak potřeba používat žádné chemické desinfekční prostředky. Sůl se pak pomalu postupně rozpouští a za nějakých deset, patnáct let ji bude zapotřebí vyměnit.

Jak uslyšíte také z rozhovoru redaktorky Evy Bucharové se znalkyní skla Mirkou Cabákovou a tvůrcem muzea Milanem Tálským, vlhké podzemní prostředí se stálou teplotou prospívá vínu i sklu.