V Oseku si 4. ledna připomenou 91. výročí katastrofy na dole Nelson

3. leden 2025 09:13

Přesně před 91 lety, 3. ledna 1934 došlo k jednomu z největších důlních neštěstí v československé historii. Při výbuchu na dole Nelson v Oseku na Teplicku přišlo o život 142 horníků. Zůstalo po nich 130 vdov a ještě jednou tolik dětí. Vyproštění mrtvých horníků z podzemních šachet trvalo měsíce, poslední oběť mohli pozůstalí pohřbít až po čtyřech letech.

„Příčinou té tragédie bylo to, že se tam dostaly nový těžební technologie – už se to uhlí neházelo lopatou, ale přišly nové nátřasné žlaby. A samozřejmě, jak to uhlí po nich jezdilo, tak docházelo k tomu, že se pod těmi žlaby ukládal uhelný prach. A i když se to tak nějak čistilo, ne vždy se to dělalo tak, jak by se to dělat mělo. Po vyšetření se uvádí, že došlo k výbuchu právě toho nahromaděného uhelného prachu,“ přibližuje Zbyněk Jakš, bývalý horník, v současnosti ředitel Podkrušnohorského technického muzea, které se zabývá historii těžby uhlí na severu Čech.

Největší místní důlní tragédie se odehrála dva roky po velké Mostecké stávce, v době hospodářské krize.

Vyplácení peněz sirotkům a vdovám bylo pomalé. Pomohla sbírka

„Problém byl zabezpečit vdovy a sirotky. Vdov bylo kolem 130, sirotků kolem 260. Velice rychle se zvedla sbírka, která nakonec vynesla 3,3 milionu československých korun. Všechno šlo nakonec tak daleko, že se shromáždilo několik demonstrací – jedna proběhla dokonce i v Praze,“ pokračuje historik Jiří Šlajsna.

Jenže rodiny mrtvých horníků se k penězům nedostávaly lehce. „Nakonec to odškodnění bylo jednorázové s tím, že všichni sirotci dostanou po 11 000 korunách, ale splatných až v den jejich plnoletosti, což byla věc, která se samozřejmě pozůstalým vůbec nelíbila,“ dodává Šlajsna.

Vdovám bylo vyplaceno 7000 korun s tím, že nárok na peníze měly i družky zemřelých horníků. Peníze ale byly vyplaceny až po vyproštění těla manžela nebo druha z podzemí – a to trvalo i několik měsíců. Poslední oběť neštěstí vyprostili až po čtyřech letech.

„11 000 korun to samozřejmě byly v době hospodářské krize velké peníze, pokud jste ale na ně čekali několik let, tak to samozřejmě trvalo. Když se budeme bavit o těch 7000 korunách pro vdovy, tak nebýt té sbírky, tak by prakticky nebyly vyplaceny žádné velké náhrady,“ uzavírá historik Jiří Šlajsna.

Zatím největší důlní katastrofou v českých zemích s 319 oběťmi byl důlní požár na Březových horách u Příbrami 31. května 1892.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související