Lidé si v Oseku na Teplicku připomněli 85 výročí tragédie na dole Nelson
Výbuch na dole Nelson si v roce 1934 vyžádal 144 obětí. Jejich památku si lidé dopoledne připomněli u památníku v Oseku.
Tradičně se tam schází zástupci Oseku i okolních měst a obcí, také zástupci hornických spolků od nás i z Německa a představitelé Severočeských dolů a Báňské záchranné služby.
3. ledna 1934 před pátou odpoledne na dole Nelson vzplál a vybuchl uhelný prach. K tragédii přispěla také nedostatečná bezpečnostní opatření. V té době se totiž uhelný prach nepovažoval za nějak nebezpečný.
Nedostatečná bezpečnostní opatření
Podle časopisu Záchranář navíc začal v dole pracovat mladý a nezkušený inženýr Štěpán Beisser, který chtěl podle historiků šéfům a majitelům ukázat, že se dá těžit mnohem víc za menší náklady, takže právě třeba opatření k omezení prašnosti považoval za zbytečná.
Po zahoření uhelný prach vybuchoval řetězově. Přímo v dole zemřelo 142 horníků, čtyřem se podařilo uniknout ventilační šachtou. Další dva mrtví byli záchranáři, kteří zemřeli při pozdějších vyprošťovacích a zajišťovacích pracích.
V době zahájení záchranných prací už nebylo koho zachraňovat
Záchranáři se do dolu dostali až druhý den dopoledne. Vzhledem k poškození šachet a velkému požáru ale konstatovali, že už není koho zachraňovat.
Výbuch zničil nebo poškodil všechna zařízení k rozvádění vzduchu. Prakticky v celém dole tak v okamžiku po výbuchu byl spálen veškerý kyslík a nahrazen zplodinami. Poslední těla se podařilo vyprostit až v únoru 1938.
Dozvuky tragédie
Tragédie vyprovokovala generální stávku v celém revíru. 7. ledna byl zatčen důlní inženýr Beisser, ale odsouzen nebyl. Vyšetřování skončilo tím, že výbuch byl způsoben tzv. vyšší mocí.
Přesto ale došlo k zpřísnění bezpečnostních pravidel pro všechny doly, včetně povinnosti zkrápět uhelný prach. Začaly se třeba zavádět také vodní uzávěry proti výbuchu a doly se musely rozdělit na zvlášť větraná oddělení.
Práce horníka je nebezpečná i dnes
Na sobotní vzpomínkové akci k 85. výročí neštěstí zástupci hornických spolků mluvili hlavně o tom, že práce horníků je i v dnešní době moderních technologií stále nebezpečná a uctili i památku třinácti obětí výbuchu metanu na dole ČSM ve Stonavě na Karvinsku, ke kterému došlo 20. prosince
„Zem nedává nikdy své nerosty zadarmo a práce horníka vždy byla, je a bude nebezpečná,“ říká předseda Spolku severočeských havířů Vratislav Procházka.
Podle něj loni u nás zemřelo při těžbě uhlí celkem dvacet lidí, což je desetkrát víc než v předcházejících dvou letech. „Přispělo k tomu právě velké na dole ČSM ve Stonavě v loňském roce, “ doplnil Vratislav Procházka.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Odchodné pro Fialovy ministry: Stanjura s Bekem dostanou přes 835 tisíc, nárok mají i na auto s řidičem
-
Nejdřív loupež, teď stávka. Louvre přichází o obrovské peníze a tlak na jeho ředitelku sílí
-
Evropa je v průmyslu jak nahý v trní. Budoucí válčiště budou ovládat robotické systémy, věří Hynek
-
Zástupci Ruska a USA budou o víkendu jednat o míru na Ukrajině. Vyjednavači se sejdou na Floridě