V hnědouhelném dole ČSA na Mostecku cvičili psi záchranáři

Do dolu ČSA na Mostecku se záchranáři se psi sjeli i kvůli tomu, že ze dna tohoto dolu vedou do podzemí chodby, kde psi natrénují situace, které můžou nastat v dole hlubinném.

Záchranářští psi si nejdřív vyzkoušeli jízdu v závěsném vlaku, kterým se běžně chodbami k hlubinnému uhlí dopravují horníci. Úplnou tmou jeli zhruba 800 metrů a dostali se do místa asi 100 metrů pod povrchem. Odtamtud se pak vraceli úzkou chodbou podél pásového přepravníku. Museli ho navíc přes úzkou lávku přelézt.

8 fotografií

Zkušenější, většinou starší psi, se pak do podzemí ještě jednou vrátili a ve špatně větrané chodbě hledali figuranta jako nácvik na záchranu zasypaných horníků.

Podle Miroslava Fencla, hlavního organizátora cvičení, je těžké psa unavit pohybem, ale unaví ho právě pracovní nasazení.

V hnědouhelném dole ČSA na Mostecku cvičili psi záchranáři|foto: Robin Röhrich

Pro většinu zvířat to bylo úplně nové prostředí, navíc náročné. Uhlí práší, v chodbách je horko, vysoká vlhkost, tma a hlavně spousta hluku a neznámých pachů. Už jenom pobyt v takovém prostředí je pro ně náročný. Proto méně zkušení psi, kteří teprve s výcvikem začínají, ani figuranta v chodbách nehledali. Ti zkušenější to ale úspěšně zvládli.

Pro psy je podle kynologů důležité si prostředí vyzkoušet. Dobře si ho totiž zapamatují a při případném zásahu nemají strach a jsou mnohem jistější.

Chodby hlubinného dolu jsou ale specifické kvůli odvětrávání. Proudy vzduchu jsou tam jiné než kdekoliv jinde a při vyhledávání pachové stopy musí s prouděním vzduchu umět pracovat. To se nenaučí hned na poprvé.

Cvičení v dole kvůli náročnosti probíhá zhruba jednou za 2 roky. Zkušenější psi tam tedy byli už třeba i potřetí.